Ke stanovení řešení nelineární úlohy MKP se používá standardní algoritmus úplné Newton-Raphsonovy metody (NR).
Algoritmus NR obecně často nekonverguje, pokud je celé zatížení aplikováno v jediném kroku. Obvyklý postup, který je použit i zde, spočívá v postupném zatěžování ve více přírůstcích, přičemž výsledek z předchozího přírůstku zatížení se použije jako výchozí bod pro Newtonovo řešení přírůstku následujícího. Za tímto účelem byl nad rámec Newton-Raphsonovy metody implementován algoritmus řízení zatížení. V případě, že iterace NR nekonvergují, je aktuální přírůstek zatížení zmenšen na polovinu své hodnoty a iterace NR se opakují.
Druhým účelem algoritmu řízení zatížení je nalezení kritického zatížení, které odpovídá určitým „kritériím zastavení“ – konkrétně maximálnímu přetvoření betonu, maximálnímu prokluzu v prvcích soudržnosti, maximálnímu posunu v kotevních prvcích a maximálnímu přetvoření výztužných prutů. Kritické zatížení se hledá metodou půlení intervalu. V případě, že je kritérium zastavení kdekoli v modelu překročeno, jsou výsledky posledního přírůstku zatížení zamítnuty a je vypočten nový přírůstek o poloviční velikosti oproti předchozímu. Tento proces se opakuje, dokud není kritické zatížení nalezeno s určitou tolerancí chyby.
Pro beton bylo kritérium zastavení nastaveno na 5% přetvoření v tlaku (tj. přibližně o řád vyšší než skutečné přetvoření při porušení betonu) a 7 % v tahu v integračních bodech skořepinových prvků. V tahu byla hodnota nastavena tak, aby bylo možné nejprve dosáhnout mezního přetvoření výztuže, které je obvykle kolem 5 % bez zohlednění tahového zpevnění. V tlaku byla hodnota zvolena z několika alternativ jako hodnota dostatečně velká na to, aby byly ve výsledcích patrné účinky drcení, ale zároveň dostatečně malá, aby nezpůsobovala příliš mnoho problémů s numerickou stabilitou.
U výztuže je kritérium zastavení definováno pomocí napětí. Vzhledem k tomu, že je modelováno napětí v trhlině, odpovídá kritérium v tahu tahové pevnosti výztuže se zohledněním součinitele bezpečnosti. Stejná hodnota se používá pro kritérium v tlaku.
Kritérium zastavení v prvcích soudržnosti a kotevních pružinách je α·δumax, kde δumax je maximální prokluz použitý při normovém posouzení a α = 10.