Pro nalezení řešení nelineární úlohy MKP se používá standardní úplný Newton-Raphsonův (NR) algoritmus.
NR algoritmus obecně často nekonverguje, pokud je celé zatížení aplikováno v jednom kroku. Běžným přístupem, který je použit i zde, je aplikovat zatížení postupně v několika přírůstcích a použít výsledek z předchozího přírůstku zatížení jako počáteční hodnotu pro Newtonovo řešení následujícího přírůstku. Za tímto účelem byl nad rámec Newton-Raphsonovy metody implementován algoritmus řízení zatížení. V případě, že NR iterace nekonvergují, je aktuální přírůstek zatížení zmenšen na polovinu své hodnoty a NR iterace jsou zopakovány.
Druhým účelem algoritmu řízení zatížení je nalezení kritického zatížení, které odpovídá určitým „stop kritériím“ – konkrétně maximálnímu přetvoření betonu, maximálnímu prokluzu v prvcích soudržnosti, maximálnímu posunu v kotevních prvcích a maximálnímu přetvoření betonářské výztuže. Kritické zatížení se hledá metodou bisekce. V případě, že je stop kritérium kdekoli v modelu překročeno, výsledky posledního přírůstku zatížení se zahodí a vypočítá se nový přírůstek o polovinu velikosti předchozího. Tento proces se opakuje, dokud není kritické zatížení nalezeno s určitou tolerancí chyby.
Pro beton bylo stop kritérium stanoveno na 5 % přetvoření v tlaku (tj. přibližně o řád větší, než je skutečné přetvoření při porušení betonu) a 7 % v tahu v integračních bodech skořepinových prvků. V tahu byla hodnota zvolena tak, aby bylo dříve dosaženo mezního přetvoření výztuže, které bez uvažování tahového zpevnění obvykle činí kolem 5 %. V tlaku byla hodnota vybrána z několika alternativ jako taková, která je dostatečně velká, aby byly ve výsledcích viditelné účinky rozdrcení betonu, ale zároveň dostatečně malá, aby nezpůsobovala příliš mnoho problémů s numerickou stabilitou.
Pro výztuž je stop kritérium definováno v pojmech napětí. Protože je modelováno napětí v trhlině, kritérium v tahu odpovídá tahové pevnosti výztuže s uvažováním součinitele bezpečnosti. Stejná hodnota se používá pro kritérium v tlaku.
Stop kritérium v prvcích soudržnosti a kotevních pružinách je α·δumax, kde δumax je maximální prokluz použitý při normových posouzeních a α = 10.