Knihovna článků

Lineární vzpěrnostní analýza (LBA)

20.08.2023

Ocel

Member

Ztráta stability

Tento článek je dostupný také v dalších jazycích:

Součinitele vzpěrného zatížení a s nimi spojené vlastní tvary se odvozují z lineární vzpěrnostní analýzy (někdy nazývané analýza vzpěru podle vlastních tvarů nebo Eulerova analýza vzpěru). Matematicky se podobá modální analýze. Neposkytuje však napětí ani posunutí.

Způsoby vybočení udávají tvar konstrukce při ztrátě stability, protože vzpěr je stav kolapsu, nikoli deformace.

Tvar způsobu vybočení nám také poskytuje informaci o tom, k jakému typu porušení vzpěru je prut náchylný:

ohybovému vybočení kolem měkké nebo tuhé osy,
torzní vzpěr (osově zatížené sloupy),
torzní vzpěr s posunem (ohýbané nosníky),
lokální vzpěr (pruty se štíhlými stěnami).

Při analýze lineárního vzpěru se zjistí několik tvarů vzpěrných módů. K poruše dojde při prvním tvaru režimu a faktoru. Další režimy a činitelé mohou napomoci dalšímu pochopení konstrukce.

V aplikaci IDEA StatiCa Member se součinitel α_cr používá k určení, zda se má použít MNA (materiálová nelineární analýza), nebo GMNIA (geometrická a materiálová nelineární analýza s imperfekcemi).

Součinitel α_cr je minimální součinitel (násobek) zatížení pro návrhová zatížení, při kterém posuzované prvky dasuhují své pružné kritické únosnosti. Skutečné vzpěrné zatížení skutečné konstrukce s nedokonalostmi může být mnohem nižší, a proto se doporučuje vysoká bezpečnostní rezerva: