Normové posouzení šroubů podle Hong Kong Code

Tento článek je dostupný také v dalších jazycích:
Přeloženo pomocí AI z angličtiny
Šrouby jsou posouzeny na smyk, otlačení, tahovou únosnost a na kombinaci tahu a smyku.

Šrouby v tahu

Únosnost šroubu v tahu je posouzena podle Cl. 9.3.7.1 jako:

\[ P_t = A_s \cdot p_t \]

kde:

  • \(A_s\) – plocha průřezu v tahu
  • \(p_t\) – pevnost v tahu získaná z Tabulky 9.8

Páčící síly jsou zohledněny analýzou metodou konečných prvků.

Šrouby ve smyku

Únosnost šroubu ve smyku je převzata podle Cl. 9.3.6.1.1 jako:

\[ P_s = p_s \cdot A_s \]

kde:

  • \(p_s\) – návrhová pevnost ve smyku získaná z Tabulky 9.5
  • \(A_s\) – efektivní plocha ve smyku; \(A_s = A_t\) pokud závity jsou přerušeny smykovou rovinou, jinak se \(A_s\) uvažuje jako průřezová plocha dříku
  • \(A_t\) – plocha průřezu v tahu 

Podle Cl. 9.3.6.1.6, pokud šroub prochází podložkou o tloušťce \(t_{pa}\) větší než jedna třetina jmenovitého průměru \(d\), jeho únosnost ve smyku \(P_s\) musí být snížena vynásobením redukčním součinitelem \(\beta_p\) získaným z:

\[ \beta_p = \frac{9d}{8d+3t_{pa}} \le 1 \]

Šrouby v kombinaci tahu a smyku

Kombinace tahu a smyku je posouzena podle Cl. 9.3.8.1 jako:

\[ \frac{F_s}{P_s} + \frac{F_{tot}}{P_t} \le 1.4 \]

kde:

  • \(F_s\) – smyková síla ve šroubu
  • \(P_s\) – únosnost šroubu ve smyku
  • \(F_{tot}\) – celková tahová síla ve šroubu včetně páčící síly
  • \(P_t\) – tahová únosnost šroubu

Šrouby v otlačení

Únosnost šroubu v otlačení je převzata podle Cl. 9.3.6.1.2 jako:

\[ P_{bb} = d \cdot t_p \cdot p_{bb} \]

kde:

  • \(d\) – jmenovitý průměr šroubu
  • \(t_p\) – tloušťka připojeného plechu
  • \(p_{bb}\) – pevnost šroubu v otlačení získaná z Tabulky 9.6

Každý plech je posouzen samostatně a je zobrazen nejhorší výsledek.

Únosnost připojených částí v otlačení je převzata podle Cl. 9.3.6.1.3 jako minimum z následujících:

\[ P_{bs} = k_{bs} \cdot d \cdot t_p \cdot p_{bs} \]

\[ P_{bs} = 0.5 \cdot k_{bs} \cdot e \cdot t_p \cdot p_{bs} \]

\[ P_{bs} = 1.5 \cdot l_c \cdot t_p \cdot U_s \le 2.0 \cdot d \cdot t_p \cdot U_b \]

kde:

  • \(k_{bs}\) – součinitel otvoru uvažovaný jako
    • pro standardní otvory \(k_{bs} = 1.0\)
    • pro zvětšené a krátké drážkové otvory \(k_{bs} = 0.7\)
    • pro dlouhé drážkové otvory \(k_{bs} = 0.5\)
  • \(d\) – jmenovitý průměr šroubu
  • \(t_p\) – tloušťka připojeného plechu
  • \(p_{bs}\) – pevnost připojených částí v otlačení
    • pro ocel třídy S275, \(p_{bs} = 460\) MPa
    • pro ocel třídy S355, \(p_{bs} = 550\) MPa
    • pro ocel třídy S460, \(p_{bs} = 670\) MPa
    • pro ocel jiných tříd, \(p_{bs} = 0.67 (U_s+Y_s)\)
  • \(e\) – vzdálenost okraje ve směru smykové síly měřená od osy šroubu
  • \(l_c\) – čistá vzdálenost mezi otlačovaným okrajem otvorů a blízkým okrajem sousedního otvoru ve stejném směru přenosu zatížení
  • \(U_s\) – minimální pevnost připojeného plechu v tahu
  • \(Y_s\) – charakteristická mez kluzu připojeného plechu
  • \(U_b\) – stanovená minimální pevnost šroubu v tahu

Související články

Kotevní šrouby