Verifikace

Šroubovaný přípoj - Stykování ve smyku

Ocel

EN (Eurokód)

CBFEM

Bolts

Connection

Tento článek je dostupný také v dalších jazycích:

Přeloženo pomocí AI z angličtiny

Toto je vybraná kapitola z knihy Component-based finite element design of steel connections od prof. Walda a kol. Kapitola je zaměřena na ověření šroubů.

Popis

Tato studie je zaměřena na ověření metody konečných prvků založené na komponentách (CBFEM) pro únosnost symetrického dvojitého šroubovaného stykového přípoje s analytickým modelem (AM).

Analytický model

Únosnost šroubu ve smyku a únosnost plechu v otlačení jsou navrženy podle Tab. 3.4 v kapitole 3.6.1 normy EN 1993-1-8:2005. Pro dlouhý přípoj je uvažován redukční součinitel podle čl. 3.8. Návrhová únosnost připojených prvků s redukcemi pro otvory spojovacích prvků je zohledněna podle čl. 3.10.

\[ \textsf{\textit{\footnotesize{ Drawing 5.2.1 Joint geometry and dimensions}}}\]

Ověření únosnosti

Návrhové únosnosti vypočtené metodou CBFEM byly porovnány s výsledky analytického modelu (AM). Výsledky jsou shrnuty v Tab. 5.2.1. Parametry jsou materiál šroubu, tloušťka stykového plechu, průměr šroubu a vzdálenosti šroubů, viz Obr. 5.2.1 až 5.2.4.

\[ \textsf{\textit{\footnotesize{Fig. 5.2.1 Sensitivity study for the bolt material}}}\]

\[ \textsf{\textit{\footnotesize{Fig. 5.2.2 Sensitivity study for the splice thickness}}}\]

Tab. 5.2.1 Parametrická studie únosnosti

Popis styčníku: styk 150/10 mm, šrouby 2×M20 ve vzdálenostech p =70, e₁=50, plechy 2×150/6 mm, ocel S235

Popis styčníku: výška styku 200 mm, šrouby 3×M16 8,8 ve vzdálenostech p = 55 mm e₁ = 40 mm, plechy 2×200/t mm, ocel S235

Popis styčníku: styk 120/10 mm, šrouby 2×MX 8,8, plechy 2×120/10 mm, ocel S235

Popis styčníku: styk 200/6 mm, šrouby 3×M16 8,8, plechy 2×200/6 mm, ocel S235

\[ \textsf{\textit{\footnotesize{Fig. 5.2.3 Sensitivity study for the bolt diameter}}}\]

\[ \textsf{\textit{\footnotesize{Fig. 5.2.4 Sensitivity study for the distance of bolts}}}\]

Výsledky parametrických studií jsou shrnuty v grafu na Obr. 5.2.5. Výsledky ukazují, že rozdíly mezi oběma výpočetními metodami jsou pod 5 %. Analytický model obecně poskytuje vyšší únosnost.