Zatížení v IDEA StatiCa Stability jsou uspořádána do tří úrovní: zatěžovací stavy, zatížení v nich obsažená a kombinace zatížení, které vstupují do analýzy.
Všechny položky zatížení se vytvářejí ve skupině Nový na záložce MODEL pomocí tlačítek Zatěžovací stav, Liniové zatížení, Bodové zatížení a Kombinace. Protože je každé zatížení přiřazeno k prvku, musí být prvky v modelu definovány jako první.
Zatěžovací stav
Zatěžovací stav je skupina zatížení, která působí na konstrukci společně, například stálé zatížení, užitné zatížení nebo vítr. Vytváří se tlačítkem Zatěžovací stav ve skupině Nový na záložce MODEL.
Každé liniové a bodové zatížení je přiřazeno k jednomu zatěžovacímu stavu. Je-li zaškrtnuto políčko Vlastní tíha, je do zatěžovacího stavu automaticky zahrnuta vlastní tíha všech prvků. Takový zatěžovací stav nemůže obsahovat žádná liniová ani bodová zatížení, proto ponechejte vlastní tíhu ve vlastním zatěžovacím stavu a ostatní zatížení zadejte do samostatných stavů.
Vytvořené položky se zobrazí ve stromu ve scéně v části Zatížení a kombinace > Zatěžovací stavy (LC1, LC2, …). Každý zatěžovací stav obsahuje vlastní Liniová zatížení a Bodová zatížení, pokud jsou definována. Výběrem položky ve stromu se otevře tabulka vlastností, ve které lze položku upravit, zkopírovat (Kopírovat) nebo odstranit (Odstranit). Zatížení lze přidat přímo do vybraného zatěžovacího stavu pomocí Přidat liniové zatížení nebo Přidat bodové zatížení.
Zatížení lze do vybraného zatěžovacího stavu přidat také kliknutím pravým tlačítkem na prvek ve 3D scéně a výběrem možnosti Přidat liniové zatížení nebo Přidat bodové zatížení z kontextové nabídky.
Liniová zatížení a bodová zatížení
1. Liniová zatížení
Liniové zatížení působí mezi Počáteční polohou a Koncovou polohou [m] podél prvku se složkami intenzity X, Y, Z [kN/m]. Složky se zadávají v Globálním nebo Lokálním souřadnicovém systému, který se volí v rozbalovacím seznamu Souřadnicový systém. Rozbalovací seznam Umístění určuje, kde na průřezu zatížení působí: Osa prvku, Horní, Dolní, Levá nebo Pravá. Působiště zatížení lze v horizontálním směru posunout pomocí Výstřednosti. Pokud je prvek na záložce NÁVRH vybrán jako prvek CBFEM, lze zatížení rozdělit na určitou Šířku. Pokud prvek není vybrán jako prvek CBFEM, je tato možnost zakázána.
2. Bodová zatížení
Bodové zatížení působí v jedné Poloze [m] podél prvku se složkami síly Fx, Fy, Fz [kN] a složkami momentu Mx, My, Mz [kNm]. Složky se zadávají v Globálním nebo Lokálním souřadnicovém systému, který se volí v rozbalovacím seznamu Souřadnicový systém. Rozbalovací seznam Umístění určuje, kde na průřezu zatížení působí: Osa prvku, Horní, Dolní, Levá nebo Pravá. Působiště zatížení lze v horizontálním směru posunout pomocí Výstřednosti. Pokud je prvek na záložce NÁVRH vybrán jako prvek CBFEM, lze zatížení rozdělit na určitou Šířku a Délku. Pokud prvek není vybrán jako prvek CBFEM, jsou tyto možnosti zakázány.
Pokud je Šířka nebo Délka zatěžovací plochy větší než plech, na který zatížení působí (pásnice, stojina apod.), část zatížení leží mimo plochu plechu. Tato část se do modelu nepřenáší, a proto se ve výpočtu nepoužije plná velikost zatížení. Protože to může být nebezpečné a není to intuitivní, aplikace v takovém případě zobrazí varovnou zprávu.
Kombinace zatížení
Kombinace zatížení se vytvářejí tlačítkem Kombinace ve skupině Nový na záložce MODEL. Rozbalovací seznam Typ posouzení definuje, zda se kombinace používá pro mezní stav únosnosti (MSÚ), nebo pro mezní stav použitelnosti (MSP). V tabulce je každému zatěžovacímu stavu přiřazen Součinitel [-], kterým se násobí všechna zatížení v tomto zatěžovacím stavu. Zadejte jej jako celkový součinitel pro zatěžovací stav, například 1,35 pro stálá a 1,50 pro proměnná zatížení. Pokud je třeba použít také kombinační součinitel, zadejte součin dílčího součinitele zatížení a kombinačního součinitele, například 1,50 × 0,6 = 0,90. Výsledný vzorec se zobrazí v poli Pravidlo kombinace, které je pouze pro čtení, například 1.35*LC1 + 1.5*LC2.
