Zatížení a kombinace

Zatížení

Zatěžovací stavy lze definovat stejným způsobem jako u 2D železobetonových prvků. To znamená, že každému zatěžovacímu stavu lze přiřadit buď typ zatížení Stálé nebo Proměnné. Stálé zatěžovací stavy se aplikují na model jako první, po úspěšném výpočtu se aplikují Proměnné zatěžovací stavy.

Typy zatěžovacích impulsů

Do každého zatěžovacího stavu lze přidat celkem 4 typy zatěžovacích impulsů.

Definice Plošných zatížení je identická s definicí Plošné podpory. To znamená, že je možné ji specifikovat dvěma způsoby - Celý povrch a Křivka. Zadává se intenzita zatížení ve třech obecných směrech.

Skupina sil je zatěžovací entita, která umožňuje specifikovat síly ve třech směrech kdekoli na modelu pomocí tabulky. Může být vztažena k patní desce nebo k povrchu betonového bloku. Pro tabulkový vstup je možné použít funkci kopírování/vkládání z tabulkového programu.

Vlastní tíha by měla být zahrnuta v každém modelu. Například betonové základy zatížené ohybovým momentem se nebudou tak snadno převracet.

Bodová zatížení lze zadat přímo na patní desku se šesti vnitřními silami Fx, Fy, Fz, Mx, My a Mz v obecné poloze. 

Aplikace této sady sil přímo na deformovatelnou patní desku o reálné tloušťce může vést k nerealistické redistribuci napětí napříč deskou, kotvami a betonem. Při zadávání bodových sil je proto vhodnější použít druhou možnost - sloup.

Sloup

Sloup představuje krátkou část ocelového prvku připojenou k patní desce. Je modelován ze skořepinových prvků při použití standardní databáze průřezů.

6-složková sada vnitřních sil (síly a momenty) je aplikována v jediném bodě na konci sloupu - tj. ve styčníku.

Vazby přenášejí síly na horní plochu sloupu, odkud jsou přirozeně redistribuovány přes sloup do patní desky, kotev a betonu.

Tento přístup zachovává skutečnou tuhost mezi sloupem a deskou a eliminuje potřebu jakékoli ruční redistribuce nebo dodatečných předpokladů.

Sloup je dostupný od verze 25.1.

Kombinace

Protože analýza v IDEA StatiCa Detail je nelineární, používají se takzvané nelineární kombinace. To znamená, že jednotlivé zatěžovací stavy se nepočítají a výsledky se pak nesčítají. Naopak, zatěžovací stavy stejného typu zatížení se sčítají před výpočtem, samozřejmě s příslušnými součiniteli definovanými v kombinacích, a teprve pak se analyzují účinky jednotlivých kombinací. Proto je existence alespoň jedné kombinace předpokladem pro spuštění výpočtu.

Zatím lze definovat pouze kombinace pro ULS.