Normové posouzení ocelových plechů podle australských norem

Kontrola přetvoření se provádí na skořepinových konečných prvcích simulujících plechy. Mez kluzu je snížena součinitelem únosnosti.

Výsledné ekvivalentní napětí (HMH, von Mises) a plastické přetvoření jsou vypočteny na pleších. Když je dosaženo meze kluzu (násobené součinitelem únosnosti ϕ = 0,9, který je editovatelný v nastavení normy) na bilineárním materiálovém diagramu, provede se kontrola ekvivalentního plastického přetvoření. Limitní hodnota 5 % je navržena v Eurokódu (EN1993-1-5 příl. C, odst. C8, poznámka 1). Tuto hodnotu lze upravit v nastavení normy, avšak ověřovací studie byly provedeny pro tuto doporučenou hodnotu.

Prvek plechu je rozdělen do pěti vrstev a v každé z nich je zkoumáno elastické/plastické chování. Program zobrazuje nejhorší výsledek ze všech vrstev.

Metoda CBFEM může poskytnout napětí mírně vyšší než mez kluzu. Důvodem je mírný sklon plastické větve diagramu napětí-přetvoření, který se používá v analýze ke zlepšení stability výpočtu interakce. Pro praktický návrh to nepředstavuje problém. Ekvivalentní plastické přetvoření je překročeno při vyšším napětí a styčník tak jako tak nevyhoví.