Stanovení návrhové únosnosti styčníků dutých průřezů

Všichni se sešli, aby se zúčastnili 17. mezinárodního sympozia o trubkových konstrukcích (ISTS17). Z množství zajímavých článků bychom rádi upozornili na jeden od skupiny autorů kolem profesorů Františka Walda (spoluautora CBFEM) a Jeffreyho Packera (University of Ontario) – Towards establishing a design resistance for hollow section joints.

Pro navrhování svařovaných styčníků dutých průřezů v pozemním a námořním stavitelství existuje řada návrhových příruček a norem s výraznou mezinárodní shodou. Ty však obvykle pokrývají relativně standardizované typy styčníků, geometrie a případy zatížení. V případě neobvyklých styčníků je dnes běžné provádět modelování metodou konečných prvků (MKP), avšak je třeba poskytnout konkrétní pokyny pro přijatelné postupy modelování MKP a interpretaci výstupů, aby bylo možné stanovit vhodnou návrhovou únosnost styčníku. Za tímto účelem článek popisuje vhodné modelování MKP a mezní stavy únosnosti, které lze použít; zejména mezní stav 5% konečného přetvoření. Aplikace těchto mezních stavů únosnosti je demonstrována pomocí validovaných modelů MKP pro X-styčníky RHS-RHS (obdélníkový dutý průřez) a styčníky přípojného plechu k CHS (kruhový dutý průřez), s větvemi zatíženými osovým tahem a tlakem.

Chcete se dozvědět více? Přečtěte si celý článek zde.