CSFM uvažuje spojitá pole napětí v betonu (2D konečné prvky), doplněná diskrétními „prutovými“ prvky reprezentujícími výztuž (1D konečné prvky). Výztuž tedy není difuzně vložena do 2D konečných prvků betonu, ale je explicitně modelována a spojena s nimi. Ve výpočtovém modelu je uvažován stav rovinné napjatosti.
Modelovat lze jak celé stěny a nosníky, tak i detaily (části) nosníků (izolovaná oblast diskontinuity, také nazývaná zkrácený konec). V případě stěn a celých nosníků musí být podpory definovány tak, aby výsledná konstrukce byla (externě) izostatická (staticky určitá), nebo hyperstatická (staticky neurčitá). Přenos zatížení na zkrácených koncích nosníků je zaveden pomocí speciální Saint-Venantovy přechodové zóny, která zajišťuje realistické rozložení napětí v analyzované oblasti detailu.