Idea Statica
  • Ocel
  • Beton
  • BIM & pracovní postupy
  • Podpora a Vzdělávání
  • Ceník
  • O společnosti
  • Přehled oceli
  • Návrh přípojů
  • Návrh ocelových prvků
  • Parametrický návrh
  • Ocelové případové studie
  • Přehled betonu
  • Stěny a D-oblasti
  • Kotvení do železobetonu
  • Průřezy a prvky
  • Betonové případové studie
  • BIM přehled
  • Podporované integrace
  • Checkbot
  • Viewer
  • API
  • Centrum podpory
  • Online kurzy a certifikace
  • Blog
  • Stahování a licence
  • Plány
  • Bezplatný komunitní nástroj
  • Enterprise licence
  • Studenti a univerzity
  • Spočítejte si úspory
  • O nás
  • Kontakty
  • Výzkum & vývoj
  • Distributoři
  • Poznejte naše zákazníky
  • Kariéra
  • Ocel
    Přehled oceliNávrh přípojůNávrh ocelových prvkůParametrický návrhOcelové případové studie
  • Beton
    Přehled betonuStěny a D-oblastiKotvení do železobetonuPrůřezy a prvkyBetonové případové studie
  • BIM & pracovní postupy
    BIM přehledPodporované integraceCheckbotViewerAPI
  • Podpora a Vzdělávání
    Centrum podporyOnline kurzy a certifikaceBlogStahování a licence
  • Ceník
    PlányBezplatný komunitní nástrojEnterprise licenceStudenti a univerzitySpočítejte si úspory
  • O společnosti
    O násKontaktyVýzkum & vývojDistributořiPoznejte naše zákazníkyKariéra
14denní zkušební verze
14denní zkušební verze

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru

Společnost

  • O nás
  • Partneři
  • Kariéra
  • Patent

Zdroje

  • Zákaznické projekty
  • Případové studie
  • Connection Library
  • Odborné publikace

Práva

  • Licenční podmínky IDEA StatiCa
  • Zásady soukromí
  • Smluvní podmínky Viewer
  • Licencování

Pomoc

  • Kontakt
  • Cenová nabídka
  • Distributoři
  • Ke stažení
FacebookInstagramLinkedInYouTube

© IDEA StatiCa 2009-2026

Důvěryhodný a používaný po celém světě inženýry, výrobci a konzultanty.

Centrum podporyKnihovna článkůSmyk
ConcreteKnowledge baseRCSBeam

Smyk

Tento článek je také dostupný v
ENCZDEESFRITPTNLHUROKRPLTHTRVIZH

Z hlediska křehkého porušení je posouzení na smyk jedním z důležitých posouzení železobetonového průřezu.

Postup výpočtu

Výpočet smykové únosnosti se skládá z několika základních částí. Nejprve je třeba zanalyzovat, zda v posuzovaném místě vznikají trhliny od ohybu, či nikoliv. Pokud ano, použije se výpočet podle EN 1992-1-1 [2], článek 6.2.2 (1). V opačném případě určíme, zda se jedná o prostý beton, nebo slabě vyztužený beton, a dále postupujeme podle EN 1992-1-1, článek 12.6.3. 

U železobetonových prvků bez trhlin (bez smykového vyztužení) posuzujeme podle EN 1992-1-1, článek 6.2.2 (2). U prvků, kde je smykové vyztužení požadováno, posuzujeme podle článku 6.2.3 [2].

Process diagram for shear check.\textsf{\textit{\footnotesize{\qquad Process diagram for shear check.}}}Process diagram for shear check.

Smyková únosnost prvků bez smykového vyztužení

Smyková únosnost prvků v oblastech s ohybovými trhlinami (čl. 6.2.2 (1) [2])

Smyková únosnost železobetonových prvků bez smykového vyztužení namáhaných ohybovým momentem je dána vztahem:

 VRd,cm= CRd.ck (100 ϱlfck)1/3 bwd{{V}_{Rd,cm}}=~{{C}_{Rd.c}}k~{{\left( 100~{{\varrho }_{l}}{{f}_{ck}} \right)}^{{}^{1}/{}_{3}}}~{{b}_{w}}dVRd,cm​= CRd.c​k (100 ϱl​fck​)1/3​ bw​d

Tento vztah byl stanoven na základě zkoušek provedených na reprezentativním počtu prostých nosníků v případě porušení smykovou silou. Protože výše uvedená únosnost může být nulová pro prvky bez podélného vyztužení (rl), byly pro slabě vyztužené prvky odvozeny rovnice. Protože výše uvedená únosnost může být nulová pro prvky bez podélného vyztužení (rl), byla pro slabě vyztužené prvky určena rovnicí

VRd,c≥ υminbwd{{V}_{Rd,c}}\ge ~{{\upsilon }_{min}}{{b}_{w}}dVRd,c​≥ υmin​bw​d

Smyková únosnost s vlivem normálové síly byla určena rovnicí

VRd,cn= k1σcp bwd{{V}_{Rd,cn}}=~{{k}_{1}}{{\sigma }_{cp}}~{{b}_{w}}dVRd,cn​= k1​σcp​ bw​d

Smyková únosnost v úplném vyjádření, které odpovídá EN 1992-1-1, čl. 6.2.2 (1)

VRd,c= [CRd.ck (100 ϱlfck)1/3+k1σcp] bwd{{V}_{Rd,c}}=~\left[ {{C}_{Rd.c}}k~{{\left( 100~{{\varrho }_{l}}{{f}_{ck}} \right)}^{{}^{1}/{}_{3}}}+{{k}_{1}}{{\sigma }_{cp}} \right]~{{b}_{w}}dVRd,c​= [CRd.c​k (100 ϱl​fck​)1/3​+k1​σcp​] bw​d

S minimem

VRd,c= (υmin+k1σcp)bwd{{V}_{Rd,c}}=~\left( {{\upsilon }_{min}}+{{k}_{1}}{{\sigma }_{cp}} \right){{b}_{w}}dVRd,c​= (υmin​+k1​σcp​)bw​d

kde  

CRd,c    = 0,18 / γc,

k          součinitel výšky průřezu 

k=1+200d<2,0k=1+\sqrt{\frac{200}{d}}<2,0k=1+d200​​<2,0

ρ1      stupeň vyztužení podélným vyztužením

ϱl=Aslbwd≤0,02{{\varrho }_{l}}=\frac{{{A}_{sl}}}{{{b}_{w}}d}\le 0,02ϱl​=bw​dAsl​​≤0,02

fck        charakteristická válcová pevnost betonu v tlaku ve stáří 28 dní

k1         = 0,15

σcp       = NEd / Ac < 0,2 fcd  v MPa

bw        nejmenší šířka průřezu v tažené oblasti

d          účinná výška průřezu

υmin      minimální ekvivalentní smyková pevnost υmin = 0.035 k3/2 fck1/2

Smyková únosnost prvků v oblastech bez ohybových trhlin (čl. 6.2.2 (2) [2])

Smykovou únosnost prvků v oblastech bez ohybových trhlin lze určit z Mohrovy kružnice. Do rovnice

σ1,2=σx+σy2±(σx−σy2)2+τz2{{\sigma }_{1,2}}=\frac{{{\sigma }_{x}}+{{\sigma }_{y}}}{2}\pm \sqrt{{{\left( \frac{{{\sigma }_{x}}-{{\sigma }_{y}}}{2} \right)}^{2}}+\tau _{z}^{2}}σ1,2​=2σx​+σy​​±(2σx​−σy​​)2+τz2​​

dosadíme σx = σcp a τz = VRd,c S / (I bw), vyjádříme VRd,c a získáme rovnici odpovídající vztahu uvedenému v EN 1992-1-1, čl. 6.2.2 (2)

kde  

I           je moment setrvačnosti průřezu,

bw        je šířka průřezu v úrovni těžištní osy,

S          je statický moment plochy nad těžištní osou a k této ose,

fctd        návrhová hodnota pevnosti betonu v tahu v MPa,

 scp       je tlakové napětí v betonu v úrovni těžištní osy od zatížení a/nebo předpětí,

al         součinitel přenosové délky, obvykle 1,0.

V souvislosti s výše uvedeným je třeba poznamenat, že v oblastech bez ohybových trhlin může být únosnost VRd ,c  výrazně vyšší než v oblastech s trhlinami podle článku 6.2.2 (1) [2]. Z obrázku níže je zřejmé, že ačkoli je smyková síla posuzována v místě svého extrému (kde nevznikají trhliny), nemusí to nutně zajistit, že bude přenesena&nbsppo celé délce nosníku. Je to způsobeno změnou způsobu výpočtu smykové únosnosti betonu. Na straně bezpečnosti lze samozřejmě smykovou únosnost uvažovat podle článku 6.2.2 (1) [2] také v místech, kde trhliny nevzniknou.

Shear resistance comparison before and after the cracks occurred.\textsf{\textit{\footnotesize{\qquad Shear resistance comparison before and after the cracks occurred.}}}Shear resistance comparison before and after the cracks occurred.

K výrazu pro VRd, c  podle článku 6.2.2 (2)[2] je třeba také poznamenat, že by se v obecném případě mělo vycházet z posouzení ve vlákně s extrémním hlavním tahovým napětím v betonu v oblasti normálových tlakových napětí, nikoli však v těžišti průřezu. V tomto místě je nutné vypočítat průřezové charakteristiky (S a bW). Pro stanovení maximálního hlavního napětí s1 v programu IDEA RCS vedeme těžištěm přímku ve směru výslednice smykových sil. Tuto přímku rozdělíme na 20 úseků. Na této přímce dále uvažujeme charakteristické body (body polygonu průřezu, těžiště, neutrální osu). V těchto bodech vypočítáme S, bw, σx, τyz a σ1.  V bodě maximálního hlavního tahového napětí vypočítáme smykovou únosnost.

Smyková síla před aplikací redukčního součinitele b požadovaného článkem 6.2.2 (6) musí splňovat dodatečnou podmínku

VEd≤0,5 bwd υ fcd{{V}_{Ed}}\le 0,5~{{b}_{w}}d~\upsilon ~{{f}_{cd}}VEd​≤0,5 bw​d υ fcd​

kde 

  υ≤ 0,6[1−fck250]{{ υ}}\le 0,6\left[ 1-\frac{{{f}_{ck}}}{250} \right] υ≤ 0,6[1−250fck​​]  kde fck je v MPa

Smyková únosnost prvků bez vyztužení nebo slabě vyztužených (čl. 12.6.3 [2])

Smykovou únosnost prostého nebo slabě vyztuženého betonu lze určit z výrazu

τcp≤k VEd /Acc{{\tau }_{cp}}\le k~{{V}_{Ed~}}/{{A}_{cc}}τcp​≤k VEd ​/Acc​

Kde

τcp nahradíme výrazem

fcvd=fctd,pl2+σcpfctd,pl pro σcp≤σc,lim {{f}_{cvd}}=\sqrt{f_{ctd,pl}^{2}+{{\sigma }_{cp}}{{f}_{ctd,pl}}}~pro~{{\sigma }_{cp}}\le {{\sigma }_{c,lim}}~fcvd​=fctd,pl2​+σcp​fctd,pl​​ pro σcp​≤σc,lim​ 

nebo

fcvd=fctd,pl2+σcpfctd,pl−(σcp−σc,lim2)2 pro σcp>σc,lim {{f}_{cvd}}=\sqrt{f_{ctd,pl}^{2}+{{\sigma }_{cp}}{{f}_{ctd,pl}}-{{\left( \frac{{{\sigma }_{cp}}-{{\sigma }_{c,lim}}}{2} \right)}^{2}}}~pro~{{\sigma }_{cp}}>{{\sigma }_{c,lim}}~fcvd​=fctd,pl2​+σcp​fctd,pl​−(2σcp​−σc,lim​​)2​ pro σcp​>σc,lim​ 

Dílčí hodnoty použité ve výše uvedeném vztahu jsou dány vztahem:

σc,lim=fcd,pl−2fctd,pl(fctd,pl+fcd,pl){{\sigma }_{c,lim}}={{f}_{cd,pl}}-2\sqrt{{{f}_{ctd,pl}}\left( {{f}_{ctd,pl}}+{{f}_{cd,pl}} \right)}σc,lim​=fcd,pl​−2fctd,pl​(fctd,pl​+fcd,pl​)​

kde  

fcd,pl     návrhová pevnost v tlaku prostého nebo slabě vyztuženého betonu,

fctd,pl    návrhová pevnost v osovém tahu prostého nebo slabě vyztuženého betonu,

fcvd       návrhová smyková únosnost při tlaku v betonu.

Únosnost prvků se smykovým vyztužením (čl. 6.2.3 [2])

Výpočet únosnosti železobetonových prvků se smykovým vyztužením je založen na metodě příhradové analogie s diagonálami o proměnném sklonu. Základem této metody je rovnováha sil v trojúhelníku určeném silou ve vzpěře (diagonále), silou ve smykovém vyztužení (třmínku) a silou v podélném vyztužení.

Principe of Truss analogy for member under shear load.\textsf{\textit{\footnotesize{\qquad Principe of Truss analogy for member under shear load.}}}Principe of Truss analogy for member under shear load.

Průřez namáhaný smykem je porušen trhlinami pod úhlem θ, z tohoto důvodu smykové síle odolává betonová diagonála se stejným sklonem. Tlakovou sílu v diagonále lze vyjádřit jako Ved/sinθ. Tato síla musí být přenesena betonovou plochou kolmou na tlakovou diagonálu bwzcosθ. Napětí betonu v tlakové diagonále je pak rovno:

σc=VEdbwz sin⁡  ⁣ ⁣θ ⁣ ⁣ cos⁡θ=VEdbwz(tan⁡θ+cot⁡θ ){{\sigma }_{c}}=\frac{{{V}_{Ed}}}{{{b}_{w}}z~\sin \text{ }\!\!\theta\!\!\text{ }\cos \theta }=\frac{{{V}_{Ed}}}{{{b}_{w}}z}\left( \tan \theta +\cot \theta  \right)σc​=bw​z sin θ cosθVEd​​=bw​zVEd​​(tanθ+cotθ )

Dosazením σc=αcwν1fcd{{\sigma }_{c}}={{\alpha }_{cw}}{{\nu }_{1}}{{f}_{cd}}σc​=αcw​ν1​fcd​  a VEd=VRd,max{{V}_{Ed}}={{V}_{Rd,max}}VEd​=VRd,max​ a vyjádřením VRd,max{{V}_{Rd,max}}VRd,max​ získáme rovnici pro smykovou únosnost diagonály:

VRd,max= αcw bw z ν1 fcd/(cot⁡θ+tan⁡θ ){{V}_{Rd,max}}=~{{\alpha }_{cw}}~{{b}_{w}}~z~{{\nu }_{1~}}{{f}_{cd}}/\left( \cot \theta +\tan \theta  \right)VRd,max​= αcw​ bw​ z ν1 ​fcd​/(cotθ+tanθ )

K zachycení svislé složky síly v tlakové diagonále slouží smykové vyztužení. Velikost svislé síly vychází z tlakového napětí v diagonále v ploše betonu, která odpovídá jednomu třmínku - \[{{\sigma }_{c}}{{b}_{w}}s{{\sin }^{2}}\theta\]. Mezní síla ve třmínku je dána vztahem \[{{A}_{sw}}{{f}_{ywd}}/s\]. 

Po dosazení σc a porovnání s mezní silou ve vyztužení získáme po úpravách:

Aswfywds=VEdztan⁡θ\frac{{{A}_{sw}}{{f}_{ywd}}}{s}=\frac{{{V}_{Ed}}}{z}\tan \thetasAsw​fywd​​=zVEd​​tanθ

Vyjádřením Ved jako VRDs pak získáme únosnost průřezu se svislým smykovým vyztužením:

VRd,s= Aswsz fywdcot⁡θ{{V}_{Rd,s}}=~\frac{{{A}_{sw}}}{s}z~{{f}_{ywd}}\cot \thetaVRd,s​= sAsw​​z fywd​cotθ

Podélná smyková síla je přenášena podélným vyztužením a lze ji určit jako Vedcotgθ . Odvození uvedených vztahů lze nalézt v [4].

V programu IDEA RCS lze posuzovat pouze prvky se svislým smykovým vyztužením. Obecně lze použít následující rovnice:

VRd,s= Aswsz fywd(cot⁡θ+cot⁡α )sin⁡α{{V}_{Rd,s}}=~\frac{{{A}_{sw}}}{s}z~{{f}_{ywd}}\left( \cot \theta +\cot \alpha  \right)\sin \alphaVRd,s​= sAsw​​z fywd​(cotθ+cotα )sinα

VRd,max= αcw bw z ν1 fcd(cot⁡θ+cot⁡α )/(1+cot⁡2θ ){{V}_{Rd,max}}=~{{\alpha }_{cw}}~{{b}_{w}}~z~{{\nu }_{1~}}{{f}_{cd}}\left( \cot \theta +\cot \alpha   \right)/\left( 1+{{\cot }^{2}}\theta  \right)VRd,max​= αcw​ bw​ z ν1 ​fcd​(cotθ+cotα )/(1+cot2θ )

Kde  

Asw      je plocha průřezu smykového vyztužení,

s           je osová vzdálenost třmínků,

fywd      je návrhová mez kluzu smykového vyztužení,

bw        je minimální šířka mezi tahovým a tlačeným pásem. Pro výpočet únosnosti VRd,max se hodnota šířky průřezu musí snížit na tzv. jmenovitou šířku průřezu v případě, že je průřez oslaben kabelovými kanálky

           bw,nom=bw-0,5ΣΦ pro injektované kovové kanálky

           bw,nom=bw-1,2ΣΦ pro neinjektované kovové kanálky           

υ          = 0,6 pro fck ≤ 60MPa nebo  pro fck > 60MPa,

αcw       je součinitel zohledňující stav napětí v tlačeném pásu.

Zatíženíσcp = 00 < σcp≤0,25 fcd0,25 fcd < σcp≤0,5 fcd0,5 fcd < σcp≤1,0 fcd
Součinitel acw1,01+σcp/fcd1,252,5(1 - σcp/fcd)

Tab. 1‑1 Stanovení součinitele αcw

Úhel θ je úhel mezi betonovou tlakovou vzpěrou a osou nosníku kolmou na smykovou sílu. Mezní hodnoty cotθ pro použití v dané zemi lze nalézt v jejím národním dodatku. Doporučené meze jsou dány výrazem:

1 ≤ cot⁡θ≤2,51~\le ~\cot \theta \le 2,51 ≤ cotθ≤2,5

Volba velikosti úhlu θ může ovlivnit hodnoty únosností. Závislost únosností je patrná na obrázku 1.15. Z obrázku je zřejmé, že se vzrůstajícím úhlem θ únosnost VRd,max  roste a únosnost VRd,s klesá. Únosnost VRd,c je konstantní, protože nevychází z metody příhradové analogie.

Dependency between shear resistance and angle q.\textsf{\textit{\footnotesize{\qquad Dependency between shear resistance and angle q.}}}Dependency between shear resistance and angle q.

Výpočet průřezových charakteristik pro smyk

Pro výpočet smyku je důležité vypočítat průřezové veličiny ovlivňující smykovou únosnost. Mezi tyto veličiny patří zejména šířka průřezu přenášející smyk bw, účinná výška d a rameno vnitřních sil z. Norma [2] uvádí tyto hodnoty ve vazbě na skutečné ohybové namáhání. Problém však nastává při určování těchto hodnot, pokud se směr výslednice ohybových momentů (přesněji směr výslednice únosnosti průřezu) výrazně liší od směru výslednice smykových sil. V tomto případě norma EC2 neposkytuje žádná doporučení.

Šířka průřezu přenášející smyk bw

Program IDEA RCS vypočítá šířku průřezu přenášející smyk ve směru kolmém na výslednici smykových sil. V závislosti na článku Eurokódu se tato šířka určí jako:
-  nejmenší šířka průřezu mezi výslednicí tlačeného betonu a tažené výztuže ve směru kolmém na výslednici smykových sil pro články 6.2.2 (a) a 6.2.3 (1)
- šířka průřezu ve směru kolmém na výslednici smykových sil v posuzovaném bodě podle článku 6.2.2 (2)

Účinná výška průřezu

Účinná výška se obvykle definuje jako vzdálenost nejvíce tlačeného betonového vlákna od těžiště výztuže. Protože přímo souvisí s ohybem, je tato vzdálenost dána jako kolmý průmět na těžištní přímku roviny přetvoření. 

Tuto definici lze upřesnit tak, že místo těžiště tažené výztuže se použije poloha výslednice sil ve výztuži. Při vývoji programu IDEA RCS bylo řešeno to, jak definovat účinnou výšku průřezu, pro který rovina ohybového zatížení neodpovídá směru výslednice smykových sil. Účinná výška je proto definována jako vzdálenost nejvíce tlačeného betonového vlákna  od výslednice sil v tažené výztuži  (na základě ohybového namáhání) ve směru výslednice smykových sil, viz obrázek 1.17.

Výjimečné případy nastanou, pokud nelze určit tlačené vlákno nebo výslednici v tažené výztuži. V takovém případě doporučujeme použít hodnotu 0.9 h (90 % výšky průřezu ve směru výslednice smykových sil). Tuto hodnotu může uživatel v programu IDEA RCS definovat v nastavení proměnných normy.

Rameno vnitřních sil

Rameno vnitřních sil je uvedeno v článku 6.2.3 (3) [2] a je definováno jako „vzdálenost mezi tahovým a tlačeným pásem“.  Norma nedefinuje, jak postupovat, pokud se rovina působícího ohybového momentu liší od směru výslednice smykových sil. Proto stejně jako v případě účinné výšky definujeme tuto vzdálenost ve směru výslednice smykových sil. I zde se můžeme setkat s podobnými výjimečnými případy, například když je celý průřez tlačený apod. V tomto případě uvažujeme hodnotu 0.9 d (90 % účinné výšky průřezu). Tuto hodnotu může uživatel nastavit v programu IDEA RCS v nastavení proměnných normy.

Závislost mezi sklonem roviny ohybu a výslednicí smykové síly je zřetelně patrná na obrázcích 1.18 a 1.19. Se zvětšujícím se sklonem se hodnoty účinné výšky, ramen vnitřních sil a s nimi související únosnosti snižují. Mezním stavem je 90°. Pro takový sklon nelze rameno vnitřních sil vypočítat, rameno je proto rovno nule. V tomto případě se uvažuje hodnota zadaná v nastavení proměnných normy. Proto dochází na konci grafu ke skoku. Tato studie dokládá, že doporučené maximum sklonu je přibližně 20°.

Dependence between effective depth, lever arm to the bending plane inclination and the resultant of shear forces.\textsf{\textit{\footnotesize{\qquad Dependence between effective depth, lever arm to the bending plane inclination and the resultant of shear forces.}}}Dependence between effective depth, lever arm to the bending plane inclination and the resultant of shear forces.

Dependence between  resistance Vrds to the bending plane inclination and the resultant of shear.\textsf{\textit{\footnotesize{\qquad Dependence between  resistance Vrds to the bending plane inclination and the resultant of shear.}}}Dependence between  resistance Vrds to the bending plane inclination and the resultant of shear.

V rámci testování aplikace RCS byla provedena studie závislosti smykové únosnosti na změně normálové síly. Únosnost VRd,max je ovlivněna pouze součinitelem αcw, viz obr. 1.20. Obr. 1.21 ukazuje konstantní hodnotu únosnosti VRds. U únosnosti VRdc způsobuje nárůst normálové síly její pokles. Modrá křivka na obr. 1.21 znázorňuje únosnost VRdc bez uvažování vlivu trhlin a byla vypočtena podle vztahu v článku 6.2.2 (1) [2]. Skok při přechodu mezi tlakem a tahem je způsoben započtením tažené výztuže. Červená křivka je vypočtena podle vztahu v článku 6.2.2 (2) [2]. Po vzniku první trhliny je křivka závislosti stejná jako pro článek 6.2.2 (1) [2].

Dependency curve of shear resistance VRd,max to normal force.\textsf{\textit{\footnotesize{\qquad Dependency curve of shear resistance VRd,max to normal force.}}}Dependency curve of shear resistance VRd,max to normal force.

Dependency of shear resistances VRd,c a VRd,s to normal force.\textsf{\textit{\footnotesize{\qquad Dependency of shear resistances VRd,c a VRd,s to normal force.}}}Dependency of shear resistances VRd,c a VRd,s to normal force.