Idea Statica
  • Ocel
  • Beton
  • BIM & pracovní postupy
  • Podpora a Vzdělávání
  • Ceník
  • O společnosti
  • Přehled oceli
  • Návrh přípojů
  • Návrh ocelových prvků
  • Parametrický návrh
  • Ocelové případové studie
  • Přehled betonu
  • Stěny a D-oblasti
  • Kotvení do železobetonu
  • Průřezy a prvky
  • Betonové případové studie
  • BIM přehled
  • Podporované integrace
  • Checkbot
  • Viewer
  • API
  • Centrum podpory
  • Online kurzy a certifikace
  • Blog
  • Stahování a licence
  • Plány
  • Bezplatný komunitní nástroj
  • Enterprise licence
  • Studenti a univerzity
  • Spočítejte si úspory
  • O nás
  • Kontakty
  • Výzkum & vývoj
  • Distributoři
  • Poznejte naše zákazníky
  • Kariéra
  • Ocel
    Přehled oceliNávrh přípojůNávrh ocelových prvkůParametrický návrhOcelové případové studie
  • Beton
    Přehled betonuStěny a D-oblastiKotvení do železobetonuPrůřezy a prvkyBetonové případové studie
  • BIM & pracovní postupy
    BIM přehledPodporované integraceCheckbotViewerAPI
  • Podpora a Vzdělávání
    Centrum podporyOnline kurzy a certifikaceBlogStahování a licence
  • Ceník
    PlányBezplatný komunitní nástrojEnterprise licenceStudenti a univerzitySpočítejte si úspory
  • O společnosti
    O násKontaktyVýzkum & vývojDistributořiPoznejte naše zákazníkyKariéra
14denní zkušební verze
14denní zkušební verze

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru

Společnost

  • O nás
  • Partneři
  • Kariéra
  • Patent

Zdroje

  • Zákaznické projekty
  • Případové studie
  • Connection Library
  • Odborné publikace

Práva

  • Licenční podmínky IDEA StatiCa
  • Zásady soukromí
  • Smluvní podmínky Viewer
  • Licencování

Pomoc

  • Kontakt
  • Cenová nabídka
  • Distributoři
  • Ke stažení
FacebookInstagramLinkedInYouTube

© IDEA StatiCa 2009-2026

Důvěryhodný a používaný po celém světě inženýry, výrobci a konzultanty.

Centrum podporyKnihovna článkůInterakce
ConcreteKnowledge baseRCSBeam

Interakce

Tento článek je také dostupný v
ENCZDEESFRITPTNLHUROKRPLTHTRVIZH

Interakce smykové síly a kroucení pro smykové vyztužení

Stanovení síly ve smykovém vyztužení od smykové síly. 

Výpočet vychází ze vztahu pro únosnost smykového vyztužení definovaného v EN 1992-1-1. Z rovnice 6.13 (kap. 6.2.3 (4)) lze odvodit únosnost jedné větve třmínku takto:

VRd,s=Asw,Vszfywd(cot⁡θ+cot⁡α )sin⁡αcos⁡β{{V}_{Rd,s}}=\frac{{{A}_{sw,V}}}{s}z{{f}_{ywd}}\left( \cot \theta +\cot \alpha  \right)\sin \alpha \cos \betaVRd,s​=sAsw,V​​zfywd​(cotθ+cotα )sinαcosβ

Asw,Vs=asw,V\frac{{{A}_{sw,V}}}{s}={{a}_{sw,V}}sAsw,V​​=asw,V​

Asw,V .  .  . plocha průřezu jedné větve třmínku přenášející smyk v uvažovaném řezu

s .  .  .  .  . osová vzdálenost smykového vyztužení ve směru podélné osy prvku 

asw,V .  .  . plocha průřezu smykového vyztužení na jednotku délky

z .  .  .  .  . rameno vnitřních sil. Pro prvek s konstantní výškou odpovídá ohybovému momentu v posuzovaném prvku. Při smykovém posouzení železobetonu bez osové síly lze obvykle použít přibližnou hodnotu z = 0,9d.

fywd .  .  .  návrhová mez kluzu smykového vyztužení

θ .  .  .  .  . úhel mezi tlakovou betonovou vzpěrou a osou prvku kolmou na smykovou sílu

α .  .  .  .  . úhel mezi smykovým vyztužením a osou prvku kolmou na smykovou sílu

β .  .  .  .  . sklon větve třmínku vzhledem k výslednici působící smykové síly

Smyková síla se rovnoměrně rozdělí mezi jednotlivé pruty vyztužení přenášející smyk. Rozdělení vychází ze sklonu vyztužení a osové tuhosti jednotlivých větví třmínků.

Ved=Ved,1+Ved,2+...+Ved,n{{V}_{ed}}={{V}_{ed,1}}+{{V}_{ed,2}}+...+{{V}_{ed,n}}Ved​=Ved,1​+Ved,2​+...+Ved,n​

Ved=εsw,V⋅z⋅∑i=1nVasw,i,V⋅Esw,i,V⋅(cot⁡θ+cot⁡αi)⋅cos⁡2βi{{V}_{ed}}={{\varepsilon }_{sw,V}}\cdot z\cdot \sum\limits_{i=1}^{{{n}_{V}}}{{{a}_{sw,i,V}}\cdot {{E}_{sw,i,V}}\cdot \left( \cot \theta +\cot {{\alpha }_{i}} \right)\cdot {{\cos }^{2}}{{\beta }_{i}}}Ved​=εsw,V​⋅z⋅i=1∑nV​​asw,i,V​⋅Esw,i,V​⋅(cotθ+cotαi​)⋅cos2βi​

Dále lze odvodit průměrné přetvoření vyztužení ve směru výslednice smykové síly:

εsw,V=Vedz⋅∑i=1nVasw,i,V⋅Esw,i,V⋅(cot⁡θ+cot⁡αi)⋅cos⁡2βi{{\varepsilon }_{sw,V}}=\frac{{{V}_{ed}}}{z\cdot \sum\limits_{i=1}^{{{n}_{V}}}{{{a}_{sw,i,V}}\cdot {{E}_{sw,i,V}}\cdot \left( \cot \theta +\cot {{\alpha }_{i}} \right)\cdot {{\cos }^{2}}{{\beta }_{i}}}}εsw,V​=z⋅i=1∑nV​​asw,i,V​⋅Esw,i,V​⋅(cotθ+cotαi​)⋅cos2βi​Ved​​

Skutečné přetvoření i-tého vyztužení lze vypočítat jako:

εsw,i,V=εsw,Vsin⁡αi⋅cos⁡βi{{\varepsilon }_{sw,i,V}}=\frac{{{\varepsilon }_{sw,V}}}{\sin {{\alpha }_{i}}}\cdot \cos {{\beta }_{i}}εsw,i,V​=sinαi​εsw,V​​⋅cosβi​

Napětí v dané větvi vyztužení:

σsw,i,V=εsw,i,V⋅Esi,V{{\sigma }_{sw,i,V}}={{\varepsilon }_{sw,i,V}}\cdot {{E}_{si,V}}σsw,i,V​=εsw,i,V​⋅Esi,V​

Stanovení síly v jednotlivém třmínku od kroucení

Únosnost průřezu v kroucení lze vypočítat na základě uzavřeného tenkostěnného průřezu, v němž je rovnováha zajištěna uzavřeným smykovým tokem. Plné průřezy lze modelovat ekvivalentními tenkostěnnými průřezy. U neplných průřezů nesmí ekvivalentní tloušťka stěny překročit skutečnou tloušťku stěny.


Smykový tok ve stěnách uzavřeného tenkostěnného průřezu od kroucení lze vypočítat jako:

τt⋅tef=Ted2Ak{{\tau }_{t}}\cdot {{t}_{ef}}=\frac{{{T}_{ed}}}{2{{A}_{k}}}τt​⋅tef​=2Ak​Ted​​

Smyková síla v konkrétní stěně je pak:

Vi=τt⋅tef⋅li{{V}_{i}}={{\tau }_{t}}\cdot {{t}_{ef}}\cdot {{l}_{i}}Vi​=τt​⋅tef​⋅li​

li .  .  .  . délka střednice uvažované stěny

Smyková síla ve stojině – délku střednice stojiny lze nahradit hodnotou ramene vnitřních sil „z“.

Ved,T=Ted2Ak⋅z{{V}_{ed,T}}=\frac{{{T}_{ed}}}{2{{A}_{k}}}\cdot zVed,T​=2Ak​Ted​​⋅z

Síla ve třmíncích přenášejících kroucení na jeden metr délky prvku (na jednotku délky):

Fsw,T=Ved,Tz⋅cot⁡θ=Ted2Ak⋅tgθ{{F}_{sw,T}}=\frac{{{V}_{ed,T}}}{z\cdot \cot \theta }=\frac{{{T}_{ed}}}{2{{A}_{k}}}\cdot tg\thetaFsw,T​=z⋅cotθVed,T​​=2Ak​Ted​​⋅tgθ

Rozklad sil pro jednotlivé třmínky

Pokud je pro všechny třmínky definován stejný materiál, je výsledné napětí od kroucení v každé větvi třmínku konstantní. Pak platí:

σsw,T=Fsw,Tasw,T{{\sigma }_{sw,T}}=\frac{{{F}_{sw,T}}}{{{a}_{sw,T}}}σsw,T​=asw,T​Fsw,T​​

kde asw,T je celková plocha třmínků přenášejících kroucení na jednotku délky.

Pokud mají jednotlivé třmínky různé materiály, je nutné zohlednit osovou tuhost jednotlivých prutů.

Fsw,T=Fs1,T+Fs2,T+Fs3,T+...+Fsn,T=∑i=1nTFsi,T{{F}_{sw,T}}={{F}_{s1,T}}+{{F}_{s2,T}}+{{F}_{s3,T}}+...+{{F}_{sn,T}}=\sum\limits_{i=1}^{{{n}_{T}}}{{{F}_{si,T}}}Fsw,T​=Fs1,T​+Fs2,T​+Fs3,T​+...+Fsn,T​=i=1∑nT​​Fsi,T​

εsw,T=Fsw,T∑i=1nT(asi,T⋅Esi,T){{\varepsilon }_{sw,T}}=\frac{{{F}_{sw,T}}}{\sum\limits_{i=1}^{{{n}_{T}}}{\left( {{a}_{si,T}}\cdot {{E}_{si,T}} \right)}}εsw,T​=i=1∑nT​​(asi,T​⋅Esi,T​)Fsw,T​​

nT .  .  .  . počet větví vyztužení (skupin vyztužení) přenášejících kroucení

Fsi,T .  .  . síla v i-té skupině vyztužení od kroucení na jednotku délky

asi,T .  .  . plocha průřezu smykového vyztužení přenášejícího kroucení na jednotku délky 

Esi,T .  .  . Youngův modul pružnosti i-té skupiny vyztužení přenášejícího kroucení

εsw,T .  .  přetvoření ve vyztužení od kroucení


Výsledné napětí v každém třmínku od působícího kroucení se vypočítá jako:

σsw,i,T=εsw,T⋅Esi,T{{\sigma }_{sw,i,T}}={{\varepsilon }_{sw,T}}\cdot {{E}_{si,T}}σsw,i,T​=εsw,T​⋅Esi,T​

Interakce V+T

Napětí ve třmíncích od smyku a kroucení se pak vypočítá jako součet napětí od jednotlivých složek zatížení.  

σsw,i=σsw,i,V+σsw,i,T{{\sigma }_{sw,i}}={{\sigma }_{sw,i,V}}+{{\sigma }_{sw,i,T}}σsw,i​=σsw,i,V​+σsw,i,T​

Výsledná síla v i-tém vyztužení:

Fsw,i=asw,i⋅σsw,i{{F}_{sw,i}}={{a}_{sw,i}}\cdot {{\sigma }_{sw,i}}Fsw,i​=asw,i​⋅σsw,i​


Interakce smyku, kroucení a ohybu pro podélné vyztužení

Stanovení síly v jednotlivém podélném vyztužení od normálové síly a ohybového momentu

Aplikace RCS se používá k výpočtu odezvy průřezu na kombinaci normálové síly a ohybového momentu. Určuje se tak napětí a přetvoření v jednotlivých podélných prutech a předpínací výztuži.

Stanovení síly v jednotlivém podélném vyztužení od smykové síly

Přírůstek tahové síly v podélném vyztužení ΔFtd od smykové síly závisí na geometrii modelu vzpěra-táhlo. 

ΔFtd=Ved(cot⁡θ−cot⁡α )\Delta {{F}_{td}}={{V}_{ed}}\left( \cot \theta -\cot \alpha  \right)ΔFtd​=Ved​(cotθ−cotα )

ΔFtd .  .  .  přírůstek tahové síly v podélném vyztužení od smykové síly

Ved .  .  .  . návrhová hodnota smykové síly působící v uvažovaném řezu

θ .  .  .  .  . úhel mezi tlakovou betonovou vzpěrou a osou prvku 

α .  .  .  .  . úhel mezi smykovým vyztužením a osou prvku

Pro podélné vyztužení umístěné v taženém pásu se výsledná síla Ft v podélném vyztužení od kombinace N+M+V uvažuje nejvýše MEd,max/z (kde MEd,max je maximální moment po délce nosníku).

Ft=MEdz+0,5Ved(cot⁡θ−cot⁡α )≤MEd,max⁡z{{F}_{t}}=\frac{{{M}_{Ed}}}{z}+0,5{{V}_{ed}}\left( \cot \theta -\cot \alpha  \right)\le \frac{{{M}_{Ed,\max }}}{z}Ft​=zMEd​​+0,5Ved​(cotθ−cotα )≤zMEd,max​​

Sílu ΔFtd přenášejí všechny kabely předpětí se soudržností a vyztužení umístěné v části průřezu, která přenáší smyk (u profilu I jde o stojinu). Na straně bezpečné lze příspěvek předpínací výztuže uvažovat jako nulový. Výpočet předpokládá, že přírůstek osového přetvoření jednotlivého podélného vyztužení přenášejícího smyk je konstantní (Δεs1,V = Δεs2,V = .... =Δεp1,V = Δεp2,V = ... = ΔεV = const.). Odvození platí pro bilineární pracovní diagram výztuže s vodorovnou plastickou větví. V případě diagramu s nakloněnou větví je nutné výpočet upravit.

ΔFtd=ΔFs+ΔFs\Delta {{F}_{td}}=\Delta {{F}_{s}}+\Delta {{F}_{s}}ΔFtd​=ΔFs​+ΔFs​

ΔFtd=ΔεV⋅∑i=1ns,VAsl,i,V⋅Esl,i,V+ΔεV⋅∑i=1np,VApl,i,V⋅Epl,i,V\Delta {{F}_{td}}=\Delta {{\varepsilon }_{V}}\cdot \sum\limits_{i=1}^{{{n}_{s,V}}}{{{A}_{sl,i,V}}\cdot {{E}_{sl,i,V}}}+\Delta {{\varepsilon }_{V}}\cdot \sum\limits_{i=1}^{{{n}_{p,V}}}{{{A}_{pl,i,V}}\cdot {{E}_{pl,i,V}}}ΔFtd​=ΔεV​⋅i=1∑ns,V​​Asl,i,V​⋅Esl,i,V​+ΔεV​⋅i=1∑np,V​​Apl,i,V​⋅Epl,i,V​

ΔεV .  .  .  . přírůstek přetvoření vpodélném vyztužení od smykové síly

ns,V .  .  .  . počet podélných prutů vyztužení přenášejících smykovou sílu

Asl,i,V .  .  . plocha i-tého podélného vyztužení přenášejícího smykovou sílu

Esl,i,V .  .  . Youngův modul pružnosti i-tého podélného vyztužení přenášejícího smykovou sílu

np,V .  .  .  . počet kabelů přenášejících smykovou sílu

Apl,i,V .  .  . plocha i-tého kabelu přenášejícího smykovou sílu

Epl,i,V .  .  . Youngův modul pružnosti i-tého kabelu přenášejícího smykovou sílu

Po stanovení hodnoty síly ΔFtd lze vypočítat průměrné přetvoření vyztužení ΔεV.

ΔεV=ΔFtd∑i=1ns,VAsl,i,V⋅Esl,i,V+∑i=1np,VApl,i,V⋅Epl,i,V\Delta {{\varepsilon }_{V}}=\frac{\Delta {{F}_{td}}}{\sum\limits_{i=1}^{{{n}_{s,V}}}{{{A}_{sl,i,V}}\cdot {{E}_{sl,i,V}}}+\sum\limits_{i=1}^{{{n}_{p,V}}}{{{A}_{pl,i,V}}\cdot {{E}_{pl,i,V}}}}ΔεV​=i=1∑ns,V​​Asl,i,V​⋅Esl,i,V​+i=1∑np,V​​Apl,i,V​⋅Epl,i,V​ΔFtd​​

Přírůstek napětí v jednotlivých podélných prutech od působící smykové síly:

pro betonářskou výztuž Δσsl,i,V=ΔεV⋅Esl,i,V\Delta {{\sigma }_{sl,i,V}}=\Delta {{\varepsilon }_{V}}\cdot {{E}_{sl,i,V}}Δσsl,i,V​=ΔεV​⋅Esl,i,V​

pro kabel předpětí Δσpl,i,V=ΔεV⋅Epl,i,V\Delta {{\sigma }_{pl,i,V}}=\Delta {{\varepsilon }_{V}}\cdot {{E}_{pl,i,V}}Δσpl,i,V​=ΔεV​⋅Epl,i,V​

Stanovení síly v jednotlivém podélném vyztužení od kroucení

Je velmi důležité určit podélné vyztužení, které přenáší kroucení. Jedná se o vyztužení umístěné v náhradním účinném tenkostěnném průřezu přenášejícím kroucení.

∑Aslfyduk=Ted2Akcot⁡θ\frac{\sum{{{A}_{sl}}{{f}_{yd}}}}{{{u}_{k}}}=\frac{{{T}_{ed}}}{2{{A}_{k}}}\cot \thetauk​∑Asl​fyd​​=2Ak​Ted​​cotθ

Podle EN 1992-1-1 musí být pro podélné vyztužení přenášející kroucení splněno několik podmínek:

- vyztužení má být rovnoměrně rozloženo po délce zi, u malých průřezů však může být soustředěno v rozích třmínku

- maximální osová vzdálenost podélného vyztužení je 350 mm

Příspěvek předpínací výztuže se podle EN 1992-1-1 neuvažuje.

Norma EN 1992-2 uvádí, že příspěvek předpínací výztuže lze uvažovat, přičemž maximální přírůstek napětí v předpínací výztuži nesmí překročit Δσp ≤ 500MPa. Vztah pak lze upravit takto:

∑Aslfyd+∑ApΔσpuk=Ted2Akcot⁡θ\frac{\sum{{{A}_{sl}}{{f}_{yd}}+\sum{{{A}_{p}}\Delta {{\sigma }_{p}}}}}{{{u}_{k}}}=\frac{{{T}_{ed}}}{2{{A}_{k}}}\cot \thetauk​∑Asl​fyd​+∑Ap​Δσp​​=2Ak​Ted​​cotθ

Přírůstek napětí v předpínací výztuži však lze uvažovat, ale záleží to na volbě uživatele. V současnosti se předpínací výztuž ve výpočtu neuvažuje. 

Výpočet předpokládá, že přírůstek osového přetvoření každého podélného vyztužení přenášejícího smyk je konstantní (Δεs1,T = Δεs2,T = .... =Δεp1,T = Δεp2,T = ... = ΔεT = const.). Odvození platí pro bilineární pracovní diagram výztuže s vodorovnou plastickou větví. V případě diagramu s rostoucí větví je nutné výpočet upravit.

∑i=1nTAsl,i,T⋅Δσs,i,Tuk=Ted2Akcot⁡θ\frac{\sum\limits_{i=1}^{{{n}_{T}}}{{{A}_{sl,i,T}}\cdot \Delta {{\sigma }_{s,i,T}}}}{{{u}_{k}}}=\frac{{{T}_{ed}}}{2{{A}_{k}}}\cot \thetauk​i=1∑nT​​Asl,i,T​⋅Δσs,i,T​​=2Ak​Ted​​cotθ

∑i=1nTAsl,i,T⋅ΔεT⋅Es,i,Tuk=Ted2Akcot⁡θ\frac{\sum\limits_{i=1}^{{{n}_{T}}}{{{A}_{sl,i,T}}\cdot \Delta {{\varepsilon }_{T}}\cdot {{E}_{s,i,T}}}}{{{u}_{k}}}=\frac{{{T}_{ed}}}{2{{A}_{k}}}\cot \thetauk​i=1∑nT​​Asl,i,T​⋅ΔεT​⋅Es,i,T​​=2Ak​Ted​​cotθ

ΔεT=Ted⋅uk2Ak⋅∑i=1nTAsl,i,T⋅Es,i,Tcot⁡θ\Delta {{\varepsilon }_{T}}=\frac{{{T}_{ed}}\cdot {{u}_{k}}}{2{{A}_{k}}\cdot \sum\limits_{i=1}^{{{n}_{T}}}{{{A}_{sl,i,T}}\cdot {{E}_{s,i,T}}}}\cot \thetaΔεT​=2Ak​⋅i=1∑nT​​Asl,i,T​⋅Es,i,T​Ted​⋅uk​​cotθ

∑i=1nTAsl,i,T⋅Δσs,i,Tuk=Ted2Akcot⁡θ\frac{\sum\limits_{i=1}^{{{n}_{T}}}{{{A}_{sl,i,T}}\cdot \Delta {{\sigma }_{s,i,T}}}}{{{u}_{k}}}=\frac{{{T}_{ed}}}{2{{A}_{k}}}\cot \thetauk​i=1∑nT​​Asl,i,T​⋅Δσs,i,T​​=2Ak​Ted​​cotθ

∑i=1nTAsl,i,T⋅ΔεT⋅Es,i,Tuk=Ted2Akcot⁡θ\frac{\sum\limits_{i=1}^{{{n}_{T}}}{{{A}_{sl,i,T}}\cdot \Delta {{\varepsilon }_{T}}\cdot {{E}_{s,i,T}}}}{{{u}_{k}}}=\frac{{{T}_{ed}}}{2{{A}_{k}}}\cot \thetauk​i=1∑nT​​Asl,i,T​⋅ΔεT​⋅Es,i,T​​=2Ak​Ted​​cotθ

ΔεT=Ted⋅uk2Ak⋅∑i=1nTAsl,i,T⋅Es,i,Tcot⁡θ\Delta {{\varepsilon }_{T}}=\frac{{{T}_{ed}}\cdot {{u}_{k}}}{2{{A}_{k}}\cdot \sum\limits_{i=1}^{{{n}_{T}}}{{{A}_{sl,i,T}}\cdot {{E}_{s,i,T}}}}\cot \thetaΔεT​=2Ak​⋅i=1∑nT​​Asl,i,T​⋅Es,i,T​Ted​⋅uk​​cotθ

Ted .  .  .  . návrhová hodnota kroutícího momentu působícího v uvažovaném řezu

θ .  .  .  .  . sklon tlakových diagonál vzhledem k podélné ose nosníku (shodný jako pro smykovou sílu)

uk .  .  .  .  obvod plochy Ak

Af .  .  .  .  plocha vymezená střednicí náhradního dutého tenkostěnného průřezu

ns,T .  .  .  .počet podélných prutů betonářské výztuže přenášejících kroutící moment

Asl,i,T .  .  . plocha i-tého podélného prutu betonářské výztuže přenášejícího kroutící moment

ΔεT .  .  .  .změna přetvoření podélného vyztužení od kroutícího momentu

Δσs,i,T .  .  změna napětí v i-tém podélném vyztužení od kroutícího momentu

Esl,i,T .  .  . modul pružnosti i-tého podélného prutu betonářské výztuže přenášejícího kroutící moment

Přírůstek napětí v každém podélném vyztužení od působícího kroutícího momentu:

Δσsl,i,T=ΔεT⋅Esl,i,T\Delta {{\sigma }_{sl,i,T}}=\Delta {{\varepsilon }_{T}}\cdot {{E}_{sl,i,T}}Δσsl,i,T​=ΔεT​⋅Esl,i,T​