Idea Statica
  • Ocel
  • Beton
  • BIM & pracovní postupy
  • Podpora a Vzdělávání
  • Ceník
  • O společnosti
  • Přehled oceli
  • Návrh přípojů
  • Návrh ocelových prvků
  • Parametrický návrh
  • Ocelové případové studie
  • Přehled betonu
  • Stěny a D-oblasti
  • Kotvení do železobetonu
  • Průřezy a prvky
  • Betonové případové studie
  • BIM přehled
  • Podporované integrace
  • Checkbot
  • Viewer
  • API
  • Centrum podpory
  • Online kurzy a certifikace
  • Blog
  • Stahování a licence
  • Plány
  • Bezplatný komunitní nástroj
  • Enterprise licence
  • Studenti a univerzity
  • Spočítejte si úspory
  • O nás
  • Kontakty
  • Výzkum & vývoj
  • Distributoři
  • Poznejte naše zákazníky
  • Kariéra
  • Ocel
    Přehled oceliNávrh přípojůNávrh ocelových prvkůParametrický návrhOcelové případové studie
  • Beton
    Přehled betonuStěny a D-oblastiKotvení do železobetonuPrůřezy a prvkyBetonové případové studie
  • BIM & pracovní postupy
    BIM přehledPodporované integraceCheckbotViewerAPI
  • Podpora a Vzdělávání
    Centrum podporyOnline kurzy a certifikaceBlogStahování a licence
  • Ceník
    PlányBezplatný komunitní nástrojEnterprise licenceStudenti a univerzitySpočítejte si úspory
  • O společnosti
    O násKontaktyVýzkum & vývojDistributořiPoznejte naše zákazníkyKariéra
14denní zkušební verze
14denní zkušební verze

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru

Společnost

  • O nás
  • Partneři
  • Kariéra
  • Patent

Zdroje

  • Zákaznické projekty
  • Případové studie
  • Connection Library
  • Odborné publikace

Práva

  • Licenční podmínky IDEA StatiCa
  • Zásady soukromí
  • Smluvní podmínky Viewer
  • Licencování

Pomoc

  • Kontakt
  • Cenová nabídka
  • Distributoři
  • Ke stažení
FacebookInstagramLinkedInYouTube

© IDEA StatiCa 2009-2026

Důvěryhodný a používaný po celém světě inženýry, výrobci a konzultanty.

Centrum podporyKnihovna článkůNormové posouzení kotev podle kanadských norem
Pokročilé typy analýz pro vaše ocelové konstrukce
Plocha betonového kužele pro jednu kotvu a skupinu kotev
Účinná plocha v posudku tlakové únosnosti betonového bloku
Vylepšení posudku kotvení pro EN normu
Omezení posudků kotev
Rovnice pro posudky kotvení a popisky
Výpočet kotev s distanční montáží
Zahnuté kotvy/L-šrouby v AISC
Import kotvení z Connection do Detail
Automatický výběr návrhové normy u zahnutých kotev
Kotevní šrouby
Konstrukční model betonového bloku
Normové posouzení kotev (EN)
Normové posouzení betonových bloků (EN)
Normové posouzení kotev (AISC)
Normové posouzení betonových bloků (AISC)
Normové posouzení kotev podle kanadských norem
Normové posouzení betonového bloku podle kanadských norem
Normové posouzení kotev podle australských norem
Posouzení kotev jako tažených šroubů (AS)
Normové posouzení betonového bloku podle australských norem
Kotvení dle ruské národní normy SP
Normové posouzení kotev podle čínské normy
Normové posouzení betonového bloku podle čínské normy
Normové posouzení betonového bloku podle Hong Kong Code
Normové posouzení betonového bloku podle indických norem
Posouzení kotev podle STO
Normové posouzení betonového bloku podle ruských norem
Posouzení betonového bloku podle SP – nové
Normové posouzení kotev podle kanadských norem
SteelKnowledge baseConnectionAnchoringCBFEM

Normové posouzení kotev podle kanadských norem

Tento článek je také dostupný v
ENCZDEESFRITPTNLHUROKRPLTHTRVIZH

Síly v kotvách včetně páčících sil jsou stanoveny metodou konečných prvků, ale únosnosti jsou posuzovány podle ustanovení normy A23.3 - Příloha D.

Kotevní tyče jsou navrženy podle A23.3-14 – Příloha D. Jsou vyhodnocovány následující únosnosti kotevních šroubů:

  • Únosnost oceli kotvy v tahu Nsar,
  • Únosnost betonu při vytržení kužele v tahu Ncbr,
  • Únosnost betonu při vytažení kotvy Npr,
  • Únosnost betonu při bočním odtržení Nsbr,
  • Únosnost oceli kotvy ve smyku Vsar,
  • Únosnost betonu při vytržení kužele ve smyku Vcbr,
  • Únosnost betonu při vysmyknutí kotvy Vcpr.

Stav betonu může uživatel zvolit jako porušený nebo neporušený trhlinami. Typ kotev (předem zabetonované kotvy s hlavou s kruhovými nebo obdélníkovými podložkami, přímé kotvy) volí uživatel; únosnost při vytažení a boční odtržení jsou v softwaru posuzovány pouze pro kotvy s hlavou.

Následující posouzení kotev namáhaných tahem nejsou v softwaru prováděna a je třeba je ověřit pomocí informací v příslušné technické specifikaci výrobku (na základě 5% kvantilu zkoušek):

  • Vytažení spojovacího prvku (pro dodatečně instalované mechanické kotvy) – CSA A23.3-14: D.6.3,
  • Únosnost v soudržnosti lepené kotvy (pro dodatečně instalované lepené kotvy) – CSA A23.3-14: D.6.5.

Kotvy musí splňovat požadované okrajové vzdálenosti, rozteče a tloušťky, aby se zabránilo štěpnému porušení, jak požaduje CSA A23.3-14: D.9.

Ocelová únosnost kotvy v tahu

Únosnost oceli kotvy v tahu je stanovena podle CSA A23.3-14 – D.6.1 jako

Nsar = Ase,N ϕs futa R

kde:

  • ϕs = 0,85 – součinitel únosnosti oceli pro výztuž zabetonovanou do betonu
  • Ase,N – účinná průřezová plocha kotvy v tahu
  • futa ≤ min (860 MPa, 1,9 fya) – charakteristická pevnost oceli kotvy v tahu
  • fya – charakteristická mez kluzu oceli kotvy
  • R = 0,8 – modifikační součinitel únosnosti podle CSA A23.3.-14 – D.5.3

Únosnost betonu při vytržení kužele kotvy v tahu

Únosnost betonu při vytržení kužele je navržena podle metody Concrete Capacity Design (CCD) v CSA A23.3-14 – D.6.2. V metodě CCD se uvažuje, že betonový kužel se tvoří pod úhlem přibližně 34° (sklon 1 svislý ku 1,5 vodorovnému). Pro zjednodušení se kužel v půdorysu uvažuje jako čtvercový, nikoli kruhový. Napětí při vytržení kužele v metodě CCD se uvažuje jako klesající s rostoucí plochou povrchu vytržení.

Ncbrg=ANcANcoψed,Nψec,Nψc,NNbrN_{cbrg} = \frac{A_{Nc}}{A_{Nco}} \psi_{ed,N} \psi_{ec,N} \psi_{c,N} N_{br}Ncbrg​=ANco​ANc​​ψed,N​ψec,N​ψc,N​Nbr​

kde:

  • ANc – plocha betonového kužele vytržení pro skupinu kotev namáhaných tahem, které vytvářejí společný betonový kužel
  • ANco = 9 hef2 – plocha betonového kužele vytržení pro jednu kotvu bez vlivu okrajů betonu
  • ψed,N=min⁡(0.7+0.3ca,min1.5hef, 1)\psi_{ed,N} = \min \left ( 0.7+\frac{0.3 c_{a,min}}{1.5 h_{ef}}, \, 1 \right )ψed,N​=min(0.7+1.5hef​0.3ca,min​​,1)– modifikační součinitel pro okrajovou vzdálenost
  • ca,min – nejmenší vzdálenost od kotvy k okraji
  • hef – hloubka zakotvení; podle A23.3-14 – D.6.2.3 se účinná hloubka zakotvení hef redukuje na hef=max⁡(ca,max1.5, s3)h_{ef} = \max \left ( \frac{c_{a,max}}{1.5}, \, \frac{s}{3} \right )hef​=max(1.5ca,max​​,3s​) pokud jsou kotvy umístěny méně než 1,5 hef od tří nebo více okrajů
  • ψec,N=11+2eN′3hef\psi_{ec,N} = \frac{1}{1+\frac{2e'_N}{3 h_{ef}}}ψec,N​=1+3hef​2eN′​​1​ – modifikační součinitel pro excentricky zatíženou skupinu kotev
  • e'N – excentricita tahové síly vzhledem k těžišti kotev namáhaných tahem, které vytvářejí společný betonový kužel
  • Ψc,N – modifikační součinitel pro stav betonu; Ψc,N = 1 pro beton porušený trhlinami, Ψc,N = 1,25 pro beton neporušený trhlinami
  • Nbr = kcϕcλafc′hef1.5RN_{br} = k_c \phi_c \lambda_a \sqrt{f'_c} h_{ef}^{1.5} RNbr​ = kc​ϕc​λa​fc′​​hef1.5​R – základní únosnost betonu při vytržení kužele jedné kotvy v tahu v betonu porušeném trhlinami; pro předem zabetonované kotvy s hlavou a 275 mm ≤ hef ≤ 625 mm, Nbr = 3.9ϕcλafc′hef5/3RN_{br} = 3.9 \phi_c \lambda_a \sqrt{f'_c} h_{ef}^{5/3} RNbr​ = 3.9ϕc​λa​fc′​​hef5/3​R
  • ϕc=0,65 – součinitel únosnosti betonu
  • kc=10 pro předem zabetonované kotvy
  • s – rozteč kotev
  • ca,max – maximální vzdálenost od kotvy k jednomu ze tří blízkých okrajů
  • λa = 1 – modifikační součinitel pro lehký beton
  • f'c – pevnost betonu v tlaku [MPa]
  • R = 1 – modifikační součinitel únosnosti podle CSA A23.3 – D.5.3

Podle A23.3-14 – D.6.2.8 se v případě kotev s hlavou promítnutá plocha ANc stanovuje z účinného obvodu podložky, který je menší hodnotou z da + 2 twp nebo dwp, kde:

  • da – průměr kotvy
  • dwp – průměr nebo délka strany podložky
  • twp – tloušťka podložky

Skupina kotev je posuzována na součet tahových sil v kotvách namáhaných tahem, které vytvářejí společný betonový kužel.

Plocha betonového kužele vytržení pro skupinu kotev namáhaných tahem, které vytvářejí společný betonový kužel, Ac,N, je znázorněna červenou přerušovanou čarou.

Podle CSA A23.3-14 – D.6.2.9, pokud je přídavná výztuž zakotvena v souladu s článkem 12 normy A23.3-14 na obou stranách plochy vytržení, předpokládá se, že přídavná výztuž přenáší tahové síly a únosnost betonu při vytržení kužele se nevyhodnocuje (lze nastavit v Nastavení normy).

Únosnost betonu při vytažení kotvy v tahu

Únosnost betonu při vytažení kotvy s hlavou je definována v CSA A23.3-14 – D.6.3 jako

Ncpr = Ψc,P Npr

kde:

  • Ψc,P – modifikační součinitel pro stav betonu; Ψc,P = 1,0 pro beton porušený trhlinami, Ψc,P = 1,4 pro beton neporušený trhlinami
  • Npr = 8 Abrg ϕc f'c R pro kotvu s hlavou
  • Abrg – plocha hlavy trnu nebo kotevního šroubu v tlaku
  • ϕc = 0,65 – součinitel únosnosti betonu
  • da – průměr kotvy
  • f'c – pevnost betonu v tlaku
  • R = 1 – modifikační součinitel únosnosti podle CSA A23.3 – D.5.3

Únosnost betonu při vytažení pro jiné typy kotev než kotvy s hlavou není v softwaru vyhodnocována a musí být specifikována výrobcem.

Únosnost betonu při bočním odtržení

Únosnost betonu při bočním odtržení kotvy s hlavou v tahu je definována v CSA A23.3-14 – D.6.4 jako:

Nsbr=13.3ca1Abrgϕcλafc′RN_{sbr} = 13.3 c_{a1} \sqrt{A_{brg}} \phi_c \lambda_a \sqrt{f'_c} RNsbr​=13.3ca1​Abrg​​ϕc​λa​fc′​​R

Pokud je ca2 pro jednu kotvu namáhanou tahem menší než 3 ca1, hodnota Nsbr se násobí součinitelem 0,5 ≤ (1+ ca2 / ca1) / 4 ≤ 1.

D.6.4.2 požaduje, aby skupina kotev s hlavou s velkou hloubkou zakotvení blízko okraje (hef > 2,5 ca1) a roztečí kotev menší než 6 ca1 měla únosnost:

Nsbgr=(1+s6ca1)NsbrN_{sbgr} = \left (1 + \frac{s} {6 c_{a1}} \right ) N_{sbr}Nsbgr​=(1+6ca1​s​)Nsbr​

V daném okamžiku se uplatňuje pouze jeden redukční součinitel.

IDEA StatiCa vždy posuzuje každou kotvu samostatně na únosnost při bočním odtržení, a proto se nepředpokládá žádná skupina dvou kotev, ale redukční součinitel je dělen dvěma. To poskytuje stejný výsledek, pokud jsou tahové síly v každé kotvě stejné, a konzervativní předpoklad, pokud se síly liší. Redukční součinitel používaný v IDEA StatiCa je:

rc=min⁡{1+ca2ca14,1+s6⋅ca12}r_c = \min \left \{ \frac{1+\frac{c_{a2}}{c_{a1}}}{4}, \frac{1+\frac{s}{6\cdot c_{a1}}}{2} \right \}rc​=min{41+ca1​ca2​​​,21+6⋅ca1​s​​}

0.5≤rc≤1.00.5 \le r_c \le 1.00.5≤rc​≤1.0

kde:

  • ca1 – kratší vzdálenost od kotvy k okraji
  • ca2 – delší vzdálenost, kolmá k ca1, od kotvy k okraji
  • Abrg – plocha hlavy trnu nebo kotevního šroubu v tlaku
  • ϕc – součinitel únosnosti betonu upravitelný v Nastavení normy
  • f'c – pevnost betonu v tlaku
  • hef – hloubka zakotvení; podle A23.3-14 – D.6.2.3 se účinná hloubka zakotvení hef je redukována na hef=max⁡(ca,max1.5, s3)h_{ef} = \max \left ( \frac{c_{a,max}}{1.5}, \, \frac{s}{3} \right )hef​=max(1.5ca,max​​,3s​) pokud jsou kotvy umístěny méně než 1,5 hef od tří nebo více okrajů
  • s – rozteč kotev
  • R = 1 – modifikační součinitel únosnosti podle CSA A23.3 – D.5.3

Ocelová únosnost kotvy ve smyku

Únosnost oceli ve smyku je stanovena podle A23.3 – D.7.1 jako

Vsar = Ase,V ϕs 0,6 futa R

kde:

  • ϕs = 0,85 – součinitel únosnosti oceli pro výztuž zabetonovanou do betonu
  • Ase,V – účinná průřezová plocha kotvy ve smyku
  • futa – charakteristická pevnost oceli kotvy v tahu, nejvýše menší z hodnot 1,9 fya nebo 860 MPa
  • R = 0,75 – modifikační součinitel únosnosti podle CSA A23.3 – D.5.3

Pokud je zvolena maltová spára, únosnost oceli ve smyku Vsa se násobí hodnotou 0,8 (A23.3 –D.7.1.3).

Smyk na rameni páky, který se vyskytuje v případě patní desky s nadměrnými otvory a podložkami nebo plechy přidanými na horní stranu patní desky pro přenos smykové síly, se neuvažuje.

Únosnost betonu při vytržení kužele kotvy ve smyku

Únosnost betonu při vytržení kužele kotvy ve smyku je navržena podle A23.3 –D.7.2. Předpokládá se, že smyková síla působící na patní desku je přenášena kotvami nejblíže k okraji ve směru smykové síly. Směr smykové síly vzhledem k okraji betonu ovlivňuje únosnost při vytržení kužele podle FIB Bulletin 58 – Design of anchorages in concrete – Guide to good practice (2011). Pokud se betonové kužele kotev překrývají, vytvářejí společný betonový kužel. Excentricita ve smyku je rovněž zohledněna.

Vcbr=AVcAVcoψec,Vψed,Vψc,Vψh,Vψα,VVbrV_{cbr} = \frac{A_{Vc}}{A_{Vco}} \psi_{ec,V} \psi_{ed,V} \psi_{c,V} \psi_{h,V} \psi_{\alpha,V} V_{br}Vcbr​=AVco​AVc​​ψec,V​ψed,V​ψc,V​ψh,V​ψα,V​Vbr​

kde:

  • AVc – promítnutá plocha porušení betonu kotvy nebo skupiny kotev dělená počtem kotev ve skupině
  • AVco = 4,5 ca12 – promítnutá plocha porušení betonu jedné kotvy bez omezení vlivem rohů, rozteče nebo tloušťky prvku
  • ψec,V=11+2eV′3ca1\psi_{ec,V} = \frac{1}{1+ \frac{2 e'_V}{3c_{a1}}}ψec,V​=1+3ca1​2eV′​​1​ – modifikační součinitel pro skupinu kotev excentricky zatíženou ve smyku
  • ψed,V=0.7+0.3ca21.5ca1≤1.0\psi_{ed,V} = 0.7 + 0.3 \frac{c_{a2}}{1.5 c_{a1}}\le1.0ψed,V​=0.7+0.31.5ca1​ca2​​≤1.0– modifikační součinitel pro vliv okraje
  • Ψc,V – modifikační součinitel pro stav betonu; Ψc,V = 1,0 pro beton porušený trhlinami, Ψc,V = 1,4 pro beton neporušený trhlinami
  • ψh,V=1.5ca1ha≥1\psi_{h,V}=\sqrt{\frac{1.5c_{a1}}{h_a}} \ge 1ψh,V​=ha​1.5ca1​​​≥1– modifikační součinitel pro kotvy umístěné v betonovém prvku, kde ha < 1,5 ca1
  • ψα,V=1(cos⁡αV)2+(0.5sin⁡αV)2\psi_{\alpha,V} = \sqrt{\frac{1}{(\cos \alpha_V)^2+(0.5\sin \alpha_V)^2}}ψα,V​=(cosαV​)2+(0.5sinαV​)21​​ – modifikační součinitel pro kotvy zatížené pod úhlem k okraji betonu (FIB Bulletin 58 – Design of anchorages in concrete – Guide to good practice, 2011)
  • ha – výška plochy porušení na straně betonu
  • Vbr=min⁡⁡(0.58(leda)0.2daϕcλafc′ca11.5R, 3.75λaϕcfc′ca11.5R)V_{br}=\min⁡ \left(0.58 \left (\frac{l_e}{d_a} \right )^{0.2} \sqrt{d_a} \phi_c \lambda_a \sqrt{f'_c} c_{a1}^{1.5} R, \, 3.75 \lambda_a \phi_c \sqrt{f'_c} c_{a1}^{1.5} R \right )Vbr​=min⁡(0.58(da​le​​)0.2da​​ϕc​λa​fc′​​ca11.5​R,3.75λa​ϕc​fc′​​ca11.5​R)
  • le = hef ≤ 8 da – účinná délka kotvy ve smyku
  • da – průměr kotvy
  • f'c – pevnost betonu v tlaku
  • ca1 – okrajová vzdálenost ve směru zatížení; podle čl. 17.5.2.4, pro úzký prvek, c2,max < 1,5 c1, který je zároveň považován za tenký, ha < 1,5 c1, se v předchozích rovnicích místo c1 používá c'1; redukovaná hodnota c'1 = max (c2,max / 1,5, ha / 1,5, sc,max / 3)
  • ca2 – okrajová vzdálenost ve směru kolmém na zatížení
  • c2,max – největší okrajová vzdálenost ve směru kolmém na zatížení
  • sc,max – maximální rozteč kolmá na směr smyku mezi kotvami ve skupině
  • ϕc = 0,65 – součinitel únosnosti betonu
  • R = 1 – modifikační součinitel únosnosti podle CSA A23.3 – D.5.3

Pokud jsou obě okrajové vzdálenosti ca2 ≤ 1,5ca1 a ha ≤ 1,5 ca1, platí ca1=max⁡(ca21.5, ha1.5, s3)c_{a1} = \max \left ( \frac{c_{a2}}{1.5}, \, \frac{h_a}{1.5}, \, \frac{s}{3} \right )ca1​=max(1.5ca2​​,1.5ha​​,3s​), kde s je maximální rozteč kolmá na směr smyku mezi kotvami ve skupině.

Podle A23.3-14 – D.7.2.9, pokud je přídavná výztuž zakotvena v souladu s A23.3-14 – článkem 12 na obou stranách plochy vytržení, předpokládá se, že přídavná výztuž přenáší smykové síly a únosnost betonu při vytržení kužele se nevyhodnocuje.

Únosnost betonu při vysmyknutí kotvy ve smyku

Únosnost betonu při vysmyknutí je navržena podle A23.3 – D.7.3.

Vcpr = kcp Ncpr

kde:

  • kcp = 1,0 pro hef < 65 mm, kcp = 2,0 pro hef ≥ 65 mm
  • Ncpr – únosnost betonu při vytržení kužele – všechny kotvy jsou uvažovány jako namáhané tahem

Podle CSA A23.3-14 – D.6.2.9, pokud je přídavná výztuž zakotvena v souladu s článkem 12 normy A23.3-14 na obou stranách plochy vytržení, předpokládá se, že přídavná výztuž přenáší tahové síly a únosnost betonu při vytržení kužele se nevyhodnocuje (lze nastavit v Nastavení normy).

Interakce tahových a smykových sil

Interakce tahových a smykových sil je posuzována podle A23.3 – Obrázek D.18.

(NfNr)5/3+(VfVr)5/3≤1.0\left ( \frac{N_f}{N_r} \right )^{5/3}+\left ( \frac{V_f}{V_r} \right )^{5/3} \le 1.0(Nr​Nf​​)5/3+(Vr​Vf​​)5/3≤1.0

kde:

  • Nf a Vf – návrhové síly působící na kotvu
  • Nr a Vr – nejnižší návrhové únosnosti stanovené ze všech příslušných módů porušení

Kotvy s volnou délkou

Kotva s volnou délkou je navržena jako prutový prvek namáhaný smykovou silou, ohybovým momentem a tlakovou nebo tahovou silou. Tyto vnitřní síly jsou stanoveny modelem konečných prvků. Kotva je oboustranně vetknutá, přičemž jedna strana je 0,5×d pod úrovní betonu a druhá strana je uprostřed tloušťky plechu. Délka boulení je konzervativně uvažována jako dvojnásobek délky prutového prvku. Používá se plastický průřezový modul. Prutový prvek je navržen podle S16-14. Interakce smykové síly je zanedbána, protože minimální délka kotvy pro umístění matice pod patní deskou zajišťuje, že kotva selže ohybem dříve, než smyková síla dosáhne poloviny smykové únosnosti, a interakce smyku je zanedbatelná (až 7 %). Interakce ohybového momentu a tlakové nebo tahové síly je konzervativně uvažována jako lineární. Účinky druhého řádu nejsou zohledněny.

Smyková únosnost (CSA S16-14 – 13.4.4):

Vr = ϕ ∙ 0,66 ∙ Av ∙ Fy

  • Av = 0,844 ∙ As – smyková plocha
  • As – plocha šroubu redukovaná o závity
  • Fy – mez kluzu šroubu
  • ϕ – součinitel únosnosti, doporučená hodnota je 0,9

Tahová únosnost (CSA S16-14 – 13.2)

Tr = ϕ ∙ As ∙ Fy

Tlaková únosnost (CSA S16-14 – 13.3.1)

Cr=ϕAsFy(1+λ2n)1nC_r = \frac{\phi A_s F_y}{\left (1+\lambda^{2n}\right )^{\frac{1}{n}}}Cr​=(1+λ2n)n1​ϕAs​Fy​​

  • λ=FyFe\lambda = \sqrt{\frac{F_y}{F_e}}λ=Fe​Fy​​​ – štíhlost kotevního šroubu
  • Fe=π2E(KLr)2F_e = \frac{\pi^2 E}{\left (\frac{KL}{r}\right )^2}Fe​=(rKL​)2π2E​ – napětí při pružném boulení
  • KL = 2 ∙ l – délka boulení
  • l – délka prutového prvku kotvy rovná polovině tloušťky patní desky + mezera + polovina průměru šroubu
  • r=IAsr = \sqrt{\frac{I}{A_s}}r=As​I​​ – poloměr setrvačnosti kotevního šroubu
  • I=πds464I=\frac{\pi d_s^4}{64}I=64πds4​​– moment setrvačnosti šroubu
  • n = 1,34 – parametr pro tlakovou únosnost

Ohybová únosnost (CSA S16-14 – 13.5):

Mr = ϕ ∙ Z ∙ Fy

Z = ds3 / 6 – plastický průřezový modul šroubu

Lineární interakce:

NCr+MMr≤1\frac{N}{C_r}+\frac{M}{M_r} \le 1Cr​N​+Mr​M​≤1 ... pro tlakovou normálovou sílu

NTr+MMr≤1\frac{N}{T_r}+\frac{M}{M_r} \le 1Tr​N​+Mr​M​≤1 ... pro tahovou normálovou sílu

  • N – tahová (kladná) nebo tlaková (záporné znaménko) návrhová síla
  • Cr – návrhová tlaková (záporné znaménko) únosnost
  • Tr – návrhová tahová (kladné znaménko) únosnost
  • M – návrhový ohybový moment
  • Mr – návrhová momentová únosnost

Konstrukční zásady

Rozteč kotev by měla být větší než čtyřnásobek průměru kotvy podle A23.3-14 – D.9.2.

Okrajové vzdálenosti k ocelovému plechu se řídí pravidly pro šrouby, tj. podle S16-14 – 22.3 je kontrolována minimální okrajová vzdálenost (1,25 d – upravitelná v Nastavení normy).

Související články

Normové posouzení betonového bloku podle kanadských norem
  • Ocel
  • Connection
  • Anchoring
  • CBFEM
  • Concrete block
  • Steel-to-concrete
  • CSA (Canada)
  • +7
  • Ocel
  • Connection
  • Anchoring
  • CBFEM
  • Concrete block
  • Steel-to-concrete
  • CSA (Canada)

Knowledge base

Normové posouzení betonového bloku podle kanadských norem

Číst více
Klasifikace ocelového styčníku podle kanadských norem
  • Ocel
  • Connection
  • CBFEM
  • Rotational stiffness
  • Stiffness
  • CSA (Canada)
  • +6
  • Ocel
  • Connection
  • CBFEM
  • Rotational stiffness
  • Stiffness
  • CSA (Canada)

Knowledge base

Klasifikace ocelového styčníku podle kanadských norem

Číst více
Kotvení
  • Ocel
  • Connection
  • AISC (USA)
  • +3
  • Ocel
  • Connection
  • AISC (USA)

Verifications

Kotvení

Číst více
Obecné tvary a možnosti ukotvení
  • Ocel
  • Connection
  • Geometry
  • Anchoring
  • Concrete block
  • Plates
  • Steel-to-concrete
  • Hilti
  • +8
  • Ocel
  • Connection
  • Geometry
  • Anchoring
  • Concrete block
  • Plates
  • Steel-to-concrete
  • Hilti

Knowledge base

Obecné tvary a možnosti ukotvení

Číst více