Entity modelu
V kategorii entit modelu v aplikaci Detail zahrnujeme následující:
- Prvky
- Podpory
- Zařízení pro přenos zatížení
Lze zadat pouze jeden prvek Member, který může být definován jako obdélníkový nebo polygonální tvar. Obdélníkový tvar je definován třemi rozměry, zatímco u možnosti Polygon se tvar ve 2D prostoru zadává do tabulky pomocí souřadnic, které lze následně rozvinout do prostoru. Pro definování obecného tvaru polygonu lze jednotlivé souřadnice vyplnit v tabulce nebo použít kopírování a vkládání z tabulkového procesoru (například Microsoft Excel).

Plošná podpora slouží k podepření modelu. Tento typ podpory lze specifikovat dvěma způsoby – dvěma typy geometrie.
- Celý povrch
- Lomená čára
V obou případech je nutné zvolit referenční povrch a samozřejmě definovat stupně volnosti. Podpora může být definována jako pružná a pro směr kolmý na zadaný povrch lze použít typ pouze-tlak. Na následujícím obrázku vidíme zadání podpory na celém povrchu číslo 4 s vypnutou možností pouze-tlak.

Pro druhou možnost zadání lomené čáry je k dispozici stejná tabulka jako pro zadání prvků Member. Opět lze použít funkci kopírování a vkládání nebo zadat souřadnice ručně. Zadaný tvar lze posunout podél referenčního povrchu pomocí souřadnic X a Y nebo otočit zadáním úhlu.

Je možné zadat lomenou čáru tak, aby počátek souřadnic ležel v těžišti požadovaného tvaru. Poloha bude pak vztažena souřadnicemi X a Y k tomuto těžišti.
Tuhost podpor pro základy
Při modelování lze uvažovat dva případy. Pokud modelujeme kotvení do konstrukce, lze podpory považovat za nekonečně tuhé.
V případě kotvení do základového bloku musí být tuhost správně definována. Podpory musí být navíc definovány jako pouze-tlak.
Hodnoty ve směru z (tuhost Kz) jsou převzaty z literatury podle příslušného typu zeminy. Konkrétní příklad lze nalézt v tutoriálu.
Hodnoty závisí na doporučeních příslušné regionální literatury. Případně jsou hodnoty získány od geotechnického inženýra.

Ve vodorovných směrech (Kx a Ky) je situace méně přímočará. Naše obecné doporučení je použít hodnotu přibližně 1/10 hodnoty Kz spolu s inženýrským úsudkem.
Přesnějším přístupem by bylo použití iteračního postupu, ze kterého jsme naše doporučení odvodili.
Nejprve nastavte Kx a Ky na velmi nízké hodnoty (z výpočetních důvodů není vhodné nastavovat hodnotu přímo na nulu), například 0,1, a sledujte napětí ve výztuži.

Protože tyto nízké hodnoty vedou k nerealistickým přetvořením, tuhost by měla být postupně zvyšována, aby lépe odrážela skutečnost. Cílem je dosáhnout realističtějších hodnot přetvoření při zachování tahového napětí ve výztuži na spodním okraji blízkého původní hodnotě, s odchylkou menší než 5 %.
