Starý projekt otevřený v nové verzi programu

Tento článek je dostupný také v dalších jazycích:

Nová verze software IDEA StatiCa může způsobovat změny na starém projektu. Při přechodu na novější verzi programu se tak můžete setkat s některými odlišnostmi spojenými s otevíráním modelů vytvořených ve starších verzích. Níže je uveden seznam nejdůležitějších změn každé nové verze na pozadí programu.

Změny ve verzi 20.1

Vylepšení kontaktu v tahu

Výpočtový model přípoje obsahuje několik nelineárních prvků, mezi nimiž je i kontakt mezi dvěma plechy. Chování kontaktu je předepsáno tak, aby byl „silný“ v tlaku (velmi dobře přenášel tlaky) a „slabý“ v tahu.

Aby však byla zajištěna numerická stabilita modelu, není prakticky možné, aby kontakt v tahu nepůsobil vůbec. V některých speciálních případech (např. u kontaktu s velkou plochou a velkými deformacemi) pak toto působení kontaktu i v tahu způsobovalo, že kontakt sám přenesl značnou část zatížení (a odlehčil tak např. šroubům).

Vylepšení kontaktu v tahu

Chování kontaktu bylo opraveno tak, aby byl tento efekt redukován na zanedbatelnou úroveň a zároveň byla zachována stabilita modelu.

Dostupné v edici Expert i Enhanced.

Upravený model pro tupé svary

Výpočet velikosti tupých svarů byl opraven pro svary  typu hrana-plocha. Dříve byla vybírána tloušťka svaru podle tenčího plechu spoje, nyní je vybrána tloušťka svaru podle plechu, jehož hrana je přivařena. Kvůli změně vícebodových vazeb v analytickém modelu to může mít malý dopad na výsledky na zanedbatelném množství starších modelů přípojů. Při použití většího tupého svaru přenáší vícebodové vazby zatížení do větší oblasti povrchu připojené desky.

Upravený model pro tupé svary

Dostupné v edici Expert i Enhanced.

Vzdálenosti pro otlačení šroubů (EN)

S novou verzí došlo k úpravě a zpřesnění výpočtu vzdáleností mezi jednotlivými šrouby (p1; p2) a vzdáleností šroubů od okraje plechu (e1; e2), které vstupují do posudků dle Eurokódu. Tyto změny se projeví zejména u plechů obecného tvaru, plechů s výřezy, otvory, apod.

V rámci posudku algoritmus zjistí skutečný směr výslednice smykových sil pro daný šroub a následně vypočítá vzdálenosti nutné pro posouzení šroubu.

Vzdálenosti šroubu k okrajům (e1, e2) jsou určeny rozdělením okraje plechu do tří segmentů. Koncový segment uprostřed je vyseknut úhlem 60° ve směru vektoru síly. Krajní segmenty jsou pak definovány každý úhlem 65° kolmo na vektor síly. Následně je nalezena nejkratší vzdálenost mezi šroubem a příslušným segmentem, a ta vstupuje do výpočtu jako vzdálenost k jednomu, resp. druhému okraji.

Vzdálenosti pro otlačení šroubů (EN)

Rozteče mezi jednotlivými šrouby (p1; p2) se automaticky vypočtou pomocí následujícího postupu: díry okolních šroubů se myšleně zvětší o polovinu průměru šroubů. Zároveň se šroubem vedou dvě pomocné přímky: jedna ve směru vektoru smykové síly a druhá kolmo na něj. Hodnoty p1 a p2 jsou pak velikosti úseček mezi šroubem a místem, kde přímky protnou zvětšené otvory sousedních šroubů.

Vzdálenosti pro otlačení šroubů (EN)

Dostupné v edici Expert i Enhanced.

Excentricita operace přípojný plech

Poloha připojeného prvku v rámci operace Přípojný plech byla ve verzi 20.1 změněna z důvodu vylepšeného sestavení modelu v aplikaci Connection a dalšího vývoje interoperability s aplikací Member.

Ve verzi 20.0 a starší byl připojený prvek (diagonála) posunut, když byla použita operace Přípojný plech. Osa prvku byla vycentrována s osou plechu jazyka přípoje, zatímco hlavní plech přípoje navařený na sloup byl vycentrována s osou sloupu.

Ve verzi 20.1 a novější se připojený prvek neposouvá, ale naopak je posunut hlavní plech přípoje navařený na sloup a jeho osa tedy není vycentrována s osou sloupu.

Stále je však možné zadat libovolnou konfiguraci změnou parametru Excentricita plechu a také odsazením prvku v daném směru.

Změny ve verzi 20

Oprava výrobní operace Přípojný úhelník

V předchozích verzích se občas mohlo stát, že při použití výrobní operace Přípojný úhelník se použitým L úhelníkům přehodila orientace ramen, zvláště pokud uživatel měnil rotace nosníků okolo jejich podélné osy. Od nynějška je orientace použitých L úhelníků dodržena, i pokud je manipulováno s geometrií nosníků. Nový implementovaný mechanismus je založen na způsobu definice pozice nosníků (pomocí LCS vektoru namísto dřívejších rotací).

Lokální souřadný systém prvků v FEM/CAD aplikacích

Veškeré entity nosníků-prvků ve FEM/CAD aplikacích jsou definovány pomocí šouřadných systémů, lokálních os a jejich orientací. Dva body, tj. počátek a konec definují vektor pro definici lokálního souřadného systému nosníku-prvku. V každém projektu FEM/CAD aplikace jsou tyto data uloženy a mohou být použity při importu. Tohoto jsme využili a čtením těchto dat jsme zlepšili kvalitu přenosu geometrie BIM linků IDEA StatiCa. Na druhou stranu to také přináší nutnost bedlivě dodržovat systém tvorby modelu ve FEM/CAD aplikacích, protože změna směru při tvorbě nosníků-prvků má vliv na CBFEM model. Doporučujeme pečlivě zkontrolovat modely, pokud jste importovali z FEM/CAD aplikace do dřívejší verze IDEA StatiCa a do verze 20, protože tyto dva exportované modely se mohou lišit orientací prvků.

Kompatibilita projektů IDEA StatiCa Member

Aplikace IDEA StatiCa Member prochází bouřlivým vývojem, zvláště části zodpovědné za ukládání dat a uživatelské rozhraní. Z toho plyne fakt, že projekty vytvořené v předchozích verzích aplikace nemusí být kompatibilní s novou verzí aplikace a po jejich otevření ve verzi 20 mohou být poškozené, nebo nemusí jít otevřít vůbec. Prosím omluvte toto chování, které je daní za vývoj aplikace IDEA StatiCa Member.

Změny ve starších verzích

Jeden z požadavků před zavedením nového Grafického uživatelského rozhraní od inženýrů-uživatelů bylo, aby byla aplikace IDEA StatiCa Connection víc odolná vůči chybnému zadání. Tyto chyby se obvykle týkaly:

  • Nastavení správné délky prvků – v případech extrémně krátkých nebo dlouhých prvků můžou být výsledky silně ovlivněny. Od verze IDEA StatiCa 9 je délka všech prvků počítána automaticky.
  • Svary – plastická redistribuce napětí ve svarech je nejpřesnější metoda pro návrh svarů a byla představena ve verzi 7.1. Během verze 8 byla tato metoda nastavena přechodně jako výchozí metoda a ostatní metody vyhodnocení napětí ve svarech byly ponechány. Od verze 9 je metoda plastické redistribuce napětí ve svarech jediná dostupná metoda a ostatní metody byly zrušeny, abychom předešli nepohodlí uživatelů, které jsme často museli řešit pomocí individuální konzultace. Tato změna zaručí, že všechny svary budou navrženy správně a v souladu s normou.

Zavedli jsme také několik kontrolních mechanismů do verze IDEA StatiCa Connection 9 – například automatickou kontrolu doporučeného návrhu modelu (kontrola výjimek, délky prvků, posuny prvků atd.) Pokud není model navržen doporučeným způsobem, výpočet je přerušen nebo je uživateli zobrazena chybová hláška. Z těchto důvodů může dojít ke změnám v projektech vytvořených ve starších verzích aplikace po otevření ve verzi 9. Tyto změny vyžadují zásah uživatele, který povede k opravě projektů.

Dále jsme vylepšili algoritmy pro tvorbu sítě konečných prvků na prvcích z uzavřených profilů. Od verze 9 IDEA StatiCa Connection vytvoří jemnější síť, která vede k přesnějším výsledkům v porovnání se staršími verzemi.


Uživateli je zobrazeno Varování o kompatibilitě pokaždé, když otevře projekt vytvořený ve starší verzi:

Otvírání starších modelů v současné verzi

Byl tento článek užitečný?

Vyzkoušejte program IDEA StatiCa

Stáhněte si zdarma zkušební verzi na 14 dní.